Jak se lépe učitJak pěstovat vůli k učení?

 

Každý asi zná příklad ideálního žáka, který se neustále učí a vše, čeho dosáhl, získal jedině svou nezlomnou pílí a dřinou. Sice ho to nemuselo úplně bavit, ale získal si respekt učitelů a díky němu měl i samé jedničky. Pro učitele se stal vzorem a ostatním dětem byl nabízen jako příklad, jak se správně učit. A pokud se nějaké dítě ptalo, co je tím, co jej žene dál – byla to vedle jiného jeho “silná vůle” ke studiu.

Většina dětí se takto jistě zkoušela učit, ale jen málokdo byl ochoten něco podobného dobrovolně podstupovat. Látka, kterou bylo nutno se našprtat, byla většinou nudná a ona “síla vůle” spočívala v tom v sobě potlačit přirozenou touhu si hrát, jít na chvíli ven za kamarády nebo jen tak lelkovat a znalosti jednoduše vysedět.

Co když je však tento model silné vůle úplně špatný a její nabytí je v reálu podstatně snazší. Co když každý z nás si může osvojit, a to i v dětském věku, pár postupů a triků, jak si zvyšovat kapacitu své vůle a dosahovat identických úspěchů jako oni bájní a nezlomní šprti?

 

Silnou vůli si lze vytvořit

 

Se silnou vůlí se člověk nerodí, silnou vůli je potřeba si vypěstovat. Zásadní informací, kterou bychom v tomto ohledu měli znát, je, že silná vůle se nebuduje během nahodilých úkolů, které nás donutí k vyšším výkonům. Buduje se spíše pomalým tempem v rámci úkolů, které nám nezaberou moc času a kde ani nezaznamenáme, že musíme něco obtížného překonávat. Pěstování vůle tedy není o tom se do něčeho nutit a překonávat silně nepříjemné pocity, ale často o pravém opaku.

Naše rezervy volní energie jsou totiž skoro neomezené a jediné, co nám brání v jejím plném využití, jsme my sami, přesněji řečeno náš mozek. Náš mozek totiž vyhodnocuje a určuje, kolik vůle nám na příslušný úkol nadávkuje, a když mu dojde trpělivost, dá nám to znát velmi jasně v podobě poklesu energie a nechuti něco dělat. Svůj mozek musíme tedy vycvičit a často na něj použít i různé triky, které jej udrží v ideální náladě a chodu.

 

Dávkování

 

Jedním z prvních přístupů, jak si začít pěstovat silnou vůli, je si práci začít dávkovat. Pokud je před vámi tedy nějaký náročnější úkol, nepouštějte se do něj hned bez předběžného plánování, ale naopak si jej rozložte do menších úseků. Samozřejmě je potřeba znát deadline, kdy jej musíte dokončit. Něco jiného je úkol, na který máte celý týden, a něco jiného je úkol, který musí být zítra hotov. V obou případech jej však lze nějak segmentovat a věnovat se mu po částech.

Proč něco takového dělat? Náš mozek si totiž velmi snadno poradí s úkoly, které nejsou zase tak náročné, trvají krátce a nezačnou hned nudit. Pokud si tedy stanovíte dejme tomu jednu hodinu denně, kdy se musí prostudovat jistý úsek látky, pak máte k dispozici zbytek dne pro jiné činnosti a náš mozek nám během této hodiny poskytne překvapivě vysokou míru energie a vůle. Důležité je stanovit si nějakou hranici či limit. Pokud si například řekneme, že nyní přečteme pětinu textu a dáme si na to hodinu, náš mozek se bude na tuto pětinu soustředit lépe, než kdybychom chtěli přečíst celý text. Nebo si naopak můžeme říct, že přečteme během této hodiny celý text velmi rychle a povrchně, ale zatrháme si důležité pasáže a v dalších hodinách se už budeme věnovat jenom těmto pasážím.

Pokud se budete snažit a nebudete během této hodiny studia nebo práce zbytečně prokrastinovat, budete překvapeni, že na další podobně vymezený úsek vám váš mozek nebude již klást takový odpor, začne vám vycházet vstříc a za čas začne při podobné námaze nabízet i pozitivní emoce.

 

Vůle k větším úkolům

 

Tyto pozitivní emoce poté promění i váš přístup k náročným úkolům, které jsou často limitovány i časem. A to stejné platí u dětí! Například na písemku, která dítě čeká zítra, se bude učit systematičtěji a rychleji a nebude zaplavováno pocity paniky a nervozity. A s podobnými menšími úspěchy se budou měnit nejenom jeho studijní nebo pracovní návyky, ale i jeho osobnost. Tato proměna bude spočívat zejména v nárůstu jeho sebevědomí.

Silné sebevědomí také souvisí s tím, že se naučí regulovat vlastní volní energii. Když bude potřeba zabrat a pracovat celý den, tak to prostě udělá. S vaší pomocí si rozloží úkol na menší části a postupně je všechny absolvuje. To se mu bude hodit zejména během přípravy na obtížnější zkoušky, jako jsou přijímačky, maturity nebo reparáty.

V mnoha případech se o vybudování těchto návyků umí postarat i lektor, který by jej mohl doučovat a s vašimi instrukcemi i vést k větší metodičnosti a systematičnosti. Proto není na škodu si na pomoc přizvat i někoho jiného třeba na doučování.