O nás
O nás Lektoři Zaměstnanci Metodické centrum Nezisková činnost
Doučování
Doučování Výuka jazyků Příprava na zkoušky Online výuka Prezenční výuka
Časté otázky Služby
Služby Vstupní testy Testování nanečisto Procvičování online Dárkové poukazy
Reference Ceník Galerie Blog Kariéra Kontakt
Potřebujete pomoc s doučováním? Aktuálně máme poslední volná místa. Pro rezervaci nás kontaktujte na telefonním čísle +420 730 701 601.
Úvod Blog Vysoká škola

Vysoká škola

Jak napsat úspěšné odvolání na vysokou školu
20. 6. 2022
Vysoká škola

Do přípravy na vysokou školu jste dali maximum, ale stejně vám přijímačky utekly o pár bodů? Nezoufejte, zejména v případě, že jste skončili pár bodů pod čarou, je velká pravděpodobnost, že vás škola ještě přijme. Je třeba ale podat odvolání na vysokou školu. Čím větší si dáte s argumentační části práci, tím vyšší máte šanci na úspěch.  9 nejčastějších otázek, jak napsat odvolání na vysokou školu  1. Co napsat do odvolání na vysokou školu? Odvolání na vysokou školu můžete podat buď na předem předchystaném formuláři nebo jej psát volně. Odvolání není třeba psát ručně, stačí vlastní podpis.  První část – identifikační údaje (jméno a příjmení, datum narození, fakulta, číslo přihlášky, studijní obor, forma studia, akademický rok, telefon, e-mail, případně i jednací číslo vaší přihlášky).  Druhá část – argumentace (ideálně rozdělená do samostatných částí, např. argumentační body 1–5). Třetí část – přílohy (např. kopie testových otázek, osvědčení o předchozí praxi či jazykový certifikát). 2. Komu odvolání adresovat? Odvolání adresujte výhradně do rukou děkana a před odesláním si udělejte kopii, kterou si archivujte.  3. Do kdy musím žádost odeslat? Podle Zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. má každý student právo se v případě nepřijetí na VŠ odvolat. Písemnou žádost musíte doručit nejpozději do 30 dní. Doporučujeme ale neotálet a odvolání podat nejlépe do 3 pracovních dní.  4. Jak napsat vyjádření k odvolání? Čím argumentovat? Do odvolání určitě nestačí napsat jen „odvolávám se proti rozhodnutí“. Největší službu si uděláte, pokud poukážete na chyby v testu (nesprávně vyhodnocené otázky, nejednoznačné zadání). Určitě stojí za to také poukázat na bodovou hranici a vaše umístění pod čarou. Pokud k tomu vaše fakulta přihlíží, nebojte se shrnout váš zájem o studium, předchozí studijní úspěchy či praxe v oboru. Naopak nemá smysl argumentovat tím, že vám nepsala propiska, nebyli jste daný den ve formě nebo jste byli pod tlakem.  5. Mají některé VŠ formuláře? Ano, své vlastní formuláře mají například fakulty Masarykovy univerzity a Ostravské univerzity. Vše se dozvíte na jejich webu.  6. Jak dlouho trvá vyjádření? Po jaké době urgovat? Na přezkoumání vaší žádosti nemá vysoká škola žádnou pevnou lhůtu. Větší fakulty o žádostech rozhodují na poradních komisích rektora. Termíny jejich konání můžete dohledat na webu fakulty. Vaši žádost nemá valný smysl urgovat oficiální cestou. Pokud se vám ale už lhůta přezkoumání zdá dlouhá, zeptejte se na studijním oddělení.  7. Kdy odvolání raději nepsat? Odvolání dává smysl napsat v každém případě. Pokud fakulta vaši žádost zamítne, dozvíte se to. Rozhodnutí o nepřijetí vydává děkan.  8. Co dělat, když mě nepřijmou na VŠ? Pokud neuspějete, máte možnost se odvolat ještě k rektorovi. Nezapomeňte také na možnost zúčastnit se 2. kola přijímacích zkoušek. Přečtěte si, jak se připravit na 2. kolo přijímacích zkoušek.  9. Kdo mi pomůže s přípravou na 2. kolo přijímacích zkoušek?  S přípravou na 2. kolo přijímacích zkoušek vám ve Škole Populo rádi pomůžeme. Naši zkušení a empatičtí lektoři s vámi proberou otázky, které vám dělaly největší potíže. Doučujeme po celém Česku i na Slovensku. Napište se o svůj termín doučování. 

10 rad, jak se efektivně učit a zvládnout státnice
17. 5. 2022
Vysoká škola

Státnice umí pěkně potrápit nervy nejen studentů, ale i rodičů. Přichystali jsme pro vás tipy, jak si před státnicemi rozvrhnout učení, jak ustát stres či jak podpořit syna či dceru před státnicemi a zvládnout státnice jako rodič.  Ověřte si, že jste splnili všechny povinnosti na fakultě Každá fakulta má jiné podmínky k postupu ke státnicím. Obecně řečeno ale platí, že musíte získat potřebný počet kreditů, úspěšně dokončit povinné předměty a odevzdat v termínu závěrečnou práci. Dávejte si ale pozor i na splnění všech vedlejších povinností, jako je „vrácení knížek do knihovny“ či „splnění povinného tělocviku“. Přečtěte si na blogu, jak si vybrat téma závěrečné práce.  Zjistěte si formát státnic Státnice mohou probíhat ústně, písemně nebo kombinovaně. Z jakých okruhů vás budou zkoušet? Kolik času budete mít na přípravu? A budou v případě písemných státnic otázky otevřené, uzavřené či kombinované? Všechny informace obvykle najdete na webu vaší fakulty.  Udělejte si časový plán přípravy na státnice Někteří studenti preferují intenzivní týdenní či jen několikadenní přípravu před státnicemi, jiní si chtějí učivo rozložit do delšího časového období. Vezměte do ruky diář a naplánujte si učení den po dni. Sepište si, kolik okruhů se musíte naučit a rozvrhněte si své síly tak, ať zvládáte nejen školu, ale i jiné povinnosti, které máte – práci, rodinu či péči o děti.  Vymezte si bloky na učení i odpočinek a ty dodržujte Angličtina má pořekadlo „Eat the frog“, ve volném českém překladu to znamená udělat nejtěžší práci ihned. Začněte tedy každý den s učením nejtěžší látky, do které se vám chce nejmíň. Budete mít ze sebe dobrý pocit a odpoledne už budete moct zvolnit.  Učte se z relevantních materiálů  Věnujte dostatečný čas vypracování otázek. Pokud mezi spolužáky kolují otázky z minulých let, aktualizujte je o nové informace. Materiály si přizpůsobte tak, aby se vám z nich učilo co nejsnadněji. Učí se vám nejlépe z počítače? Nahrajte si otázky do notebooku či tabletu. Pokud jste spíše vizuální typ, vytiskněte si otázky a nezapomínejte na podtrhávání barevnými fixami.  Založte studijní skupinu se spolužáky Družte se. Zajděte se spolužáky na studijní kávu a projděte si okruhy společně. Třeba se ukáže, že jste některé terminologii neporozuměli a spolužáci vám pomohou látku vysvětlit. A až vyřešíte všechny studijní povinnosti, nezapomeňte se spolužáky sladit – „co si vezmete na sebe, kdy je začátek nebo kam zajdete státnice oslavit“. Motivace je důležitá.  Pokud jste rodič, buďte dítěti oporou  Pokud jste rodič a vaši dceru či syna čekají státnice, buďte dětem oporou. Jak? Tolerujte jejich špatné nálady, neklaďte jim příliš zbytečných otázek a nedávejte nevyžádané rady. Naopak jim ale buďte oporou, pokud se vám budou chtít svěřit. Většina studentů také ocení finanční pomoc, protože v době státnic na brigády nezbývá tolik času.  Děláte-li státnice na druhý pokus, poučte se z chyb Jdete na druhý pokus státnic? Zaměřte se na tematické okruhy, na kterých jste posledně pohořeli. Aby to tentokrát na 100 % vyšlo, domluvte si doučování se zkušenými lektory. Neváhejte se obrátit na Školu Populo, doučujeme po celém Česku.   Naplánujte si, čím se po státnicích odměníte Povinnosti se nejlépe plní, když před sebou vidíte jasný cíl. Naplánujte si, co si po státnicích dopřejte za odměnu. Bude to dovolená u moře? Odpočinek ve wellness? Nebo výlet do hor? Vizualizujte si odměnu a když se vám do učení bude chtít nejmíň, myslete na vytyčený cíl.  Dopřejte si po státnicích čas na oddych  Příprava na státnice je náročným obdobím. Proto se u spousty studentů kromě radosti ze splněného cíle mohou dostavit i špatné nálady, únava či vyčerpání. Nežeňte se po státnicích hned za dalšími cíli či prací a nechte si alespoň pár dní na vydechnutí.  Přejeme vám hodně štěstí u státnic a kdybyste kdykoliv potřebovali, ve Škole Populo vám rádi pomůžeme s doučováním na státnice. 

Rozdíly mezi TSP, OSP a SCIO testy
22. 4. 2022
Vysoká škola

Pokud se hlásíte na vysokou školu, pravděpodobně se setkáte s TSP, OSP a SCIO testy. Připravili jsme pro vás přehledný návod, jak se v testech jednoduše zorientovat a jak se na TSP, OSP a SCIO testy připravit, abyste je úspěšně zvládli.  Co je TSP – Testy studijních předpokladů Zkratka TSP znamená test studijních předpokladů, lidově se testu říká téespéčka. Cílem testů je prověřit vaše verbální, numerické, analytické a kritické myšlení, prostorovou představivost a kulturní přehled. Výsledkem testů TSP je tzv. percentil v %. Percentil vyjadřuje, kolik procent uchazečů z vašeho ročníku odpovědělo stejně dobře nebo hůř než vy. Čím vyšší percentil máte, tím jste úspěšnější. Například na žádanou Právnickou fakultu MU potřebujete percentil kolem 90 %.  Patronem TSP testů je Masarykova univerzita v Brně, kde mají TSP testy jasnou podobu. Na TSP máte 100 minut času, a každá ze 100 otázek má celkem 5 možností. Za správnou odpověď získáte 1 bod, za neutrální odpověď 0 bodů a za chybnou odpověď ztratíte ¼ bodu. Na TSP máte pouze 1 pokus. V covidových letech se TSP testy konaly online, v roce 2022 by se měly uskutečnit prezenčně.  Na Masarykově univerzitě k testům TSP přihlížejí všechny fakulty, kromě Lékařské fakulty a Fakulty sociálních studií. Přečtěte si více o TSP testech na Masarykově univerzitě.  Co je OSP – Obecné studijní předpoklady OSP testy jsou testy obecných studijních předpokladů. OSP neboli tzv. óespéčka se konají pod záštitou společnosti SCIO a spadají pod Národní srovnávací zkoušky. Narozdíl od TSP máte na SCIO až 6 pokusů, neboli můžete se zúčastnit každého z termínů OSP, který SCIO vypisuje. Za každý termín se platí poplatek 550 Kč. Uchazeči se započte nejlepší z výsledků, kterého dosáhne.  OSP testy jsou rozděleny na 2 oddíly, verbální a analytický. V rámci verbálního oddílu vás čeká 33 úloh, na které máte 35 minut. V analytickém oddílu je rovněž 33 úloh, ale máte na ně 50 minut.  Testy OSP se konají v 6 termínech od prosince do května na přelomu každého roku v různých městech po celém Česku i Slovensku. Testy OSP vyžaduje například Fakulta sociálních studií, která spadá pod Masarykovu univerzitu v Brně. Přečtěte si více o OSP testech od SCIO.  OSP – Oborové testy Kromě klasických óespéček pod Národní srovnávací zkoušky spadají i oborové testy OSP. Jedná se o průřezové testy, které mají narozdíl od OSP, prověřit znalosti z následujících předmětů předmětů. Existuje i slovenská a anglická varianta OSP, které akceptují některé vysoké školy.  Základy společenských věd Matematika Biologie Chemie Jazyky (anglický, španělský, německý) Test pro Evropské právo a politiky EU Podívejte se na přehled oborových testů OSP.  Co jsou SCIO testy SCIO testy jsou prakticky totéž jako OSP testy, které jsme popsali výše. SCIO je společnost, která tvoří Národní srovnávací zkoušky, a ty se jmenují OSP (obecné studijní předpoklady). OSP mohou prověřovat jak obecné studijní předpoklady (OSP), tak znalosti z konkrétních předmětů (oborové testy OSP).  Příprava na OSP a TSP testy Budoucí vysokoškoláci – potřebujete pomoci s přípravou na testy TSP či OSP? S přípravou na přijímací zkoušky na VŠ vám ve Škole Populo rádi pomůžeme. Neváhejte nás kontaktovat a společně najdeme termíny pro prezenční či online doučování. A jak příprava na přijímací zkoušky na VŠ u nás probíhá? Vyplníte vstupní test nebo nám popíšete, s jakým učivem potřebujete pomoct.  S lektorem si nastavíte studijní plán. Náplň kurzu s lektorem přizpůsobíte testu OSP, TSP či jinému testu, na který se potřebujete připravit.  S lektorem si projdete testová zadání z minulých let a zaměříte se na strategii vyplňování testů. Přejeme vám hodně štěstí u testů OSP a TSP.

Jak si vybrat téma a vedoucího diplomové práce
4. 10. 2021
Vysoká škola

Studujete magisterský obor a čeká vás psaní diplomové práce? Poradíme vám, jak si co nejlépe vybrat téma i vedoucího diplomky, aby vás psaní bavilo, abyste vše stihli v termínech a aby vás nic nepříjemně nezaskočilo.  1. Nad tématem přemýšlejte minimálně rok předem  Nad tématem diplomky přemýšlejte minimálně jeden semestr, ideálně dva semestry předem. Zkontrolujte si, že máte zapsané/splněné všechny předměty, které k psaní diplomové práce potřebujete (např. Diplomový seminář I, Kvalitativní práce se zdroji, Kvantitativní metody). Předem si rozmyslete vědeckou metodu, které se budete chtít věnovat.  Zjistěte si předem, jak se zadávají témata u vás na fakultě. Někde si studenti jen zapisují předem vytvořená témata/okruhy, jinde studenti musí iniciativně vymyslet vlastní téma. U vlastních témat pamatujte, že každá diplomová práce musí řešit nějaký cíl (problém).  2. Pohlídejte si důležitá data Zjistěte, kdy musíte žádat o téma diplomky, kam podat žádost a jaké máte případné lhůty na změny. Pokud k psaní diplomové práce musíte splnit určité předměty, včas si je zapište v informačním systému. Při psaní diplomové práce si pohlídejte termín odevzdání 1. verze diplomové práce, termín odevzdání finální verze (tištěné a elektronické) a datum obhajoby. U odevzdání tištěné verze počítejte alespoň se 3 dny na tisk a vazbu, ať nemusíte platit expresní přirážku.  3. Téma diplomky vybírejte s ohledem na budoucí kariéru Chtěli byste zůstat na fakultě jako doktorandi? Vybírejte téma u vedoucích na katedře, která s vypsáním míst pro doktorandy počítá.  Diplomová práce může být vaše první zelené políčko v životopisu. Pokud máte praktické téma, neváhejte oslovit konkrétní instituci nebo společnost a diplomku psát „pod jejich křídly“. Může to být váš odrazový můstek k první vysněné práci.  4. Zvolte téma, díky kterému se dostanete do flow Co je klíčem k úspěšné diplomce, kterou obhájíte na A? Téma, které vás baví. Vyberte si téma, které vás zajímá a těšíte se, až si o něm přečtete víc. Pokud fakulta žádná taková témata nenabízí, zkuste navrhnout vlastní téma, i když se to u vás běžně nedělá. Za pokus nic nedáte. Téma vybírejte i s ohledem na vědeckou metodu, která vás bude bavit.  5. Vedoucího oslovte i podle sympatií Téma vás musí bavit, to platí na 100 %. Pokud ale budete mít vedoucího, se kterým si nesednete lidsky, ani sebelepší téma vás nezachrání. Proto téma vybírejte i s ohledem na vedoucího diplomové práce. Poptejte se spolužáků, jak s daným vedoucím vycházeli. Je vedoucí ochotný komunikovat? Konzultuje průběžně? Je studentům k dispozici? Odpovídá na e-maily?  Podívejte se také do archivu, jak vedoucí hodnotil dřívější práce svých svěřenců. Pokud zjistíte, že u posledních 10 diplomek rozdal devětkrát známku E–F, raději hledejte jinde. Vedoucího oslovujte nejvyšším dosaženým titulem, přečtěte si, jak oslovovat vyučující na VŠ. Vedoucího si vybíráte sami, oponenta nikoliv. Oponent diplomovou práci připomínkuje po odevzdání a většinou vám ho fakulta přidělí na základě tématu/oboru.   6. Jak poznáte, že máte dobré téma a dobrého vedoucího? Jak poznat, že jste si vybrali dobré téma? K tématu jsou dostupné relevantní zdroje, téma je konkrétní, máte dobře zvolenou vědeckou metodu a cíl diplomové práce.  A jak poznat, že jste si vybrali dobrého vedoucího? Máte domluvenou první schůzku, vedoucí vám odpovídá na e-maily a podporujte vás v plnění stanovených cílů.  7. Jak vyzrát na zahraniční zdroje? Jsou zdroje k diplomce dostupné jen v angličtině nebo jiném cizím jazyce? S pochopením zdrojů a zlepšením jazykové úrovně vám ve Škole Populo rádi pomůžeme. Specializujeme se na doučování všech studentů – včetně vysokoškoláků. Oslovte nás nebo si rovnou vyberte z předmětů doučování u nás na webu.  Hodně štěstí s diplomkou!

Jak úspěšně vstoupit na VŠ? 11 nejčastějších otázek nových prváků
6. 9. 2021
Vysoká škola

Nástup na vysokou školu provází spousta otázek. Jak to chodí na VŠ? Jak oslovovat učitele na VŠ? Jak zvládnout prvák? Jak si sestavit rozvrh? Nebo, možná otázka vůbec nejdůležitější, jak si najít na vysoké škole přátele? Ve Škole Populo doučujeme nejen žáky ZŠ a SŠ, ale také studenty vysokých škol. Díky tomu víme, s čím se studenti nejčastěji potýkají a co v prváku na vysoké škole řeší. Vybrali jsme pro vás 11 nejčastějších otázek a odpovídáme na ně.  Jak to chodí na VŠ? Prostředí vysoké školy se od střední školy liší téměř ve všem. Studenti mají velkou míru zodpovědnosti, důvěru vyučujících a musí se naučit samostatnosti. Na rozdíl od střední školy vám nikdo nepřipomene, že se blíží termín odevzdání eseje a pokud si zapomenete včas přihlásit předměty, nejspíš daný semestr nebudete studovat.  Na většině vysokých škol platí, že se z hodin nemusíte omlouvat, rovněž docházka nebývá povinná. Zkoušky se konají až ve zkouškovém období, v průběhu semestru se na většině škol odevzdávají jen dílčí práce. Vysoké škole se někdy označují jako tzv. akademická půda a jejich fungování upravuje Zákon o vysokých školách z roku 1998. Hlavou každé VŠ je rektor.  Mezi největší veřejné vysoké školy v ČR patří Karlova univerzita (Praha), Masarykova univerzita (Brno), Jihočeská univerzita (České Budějovice), Mendelova univerzita (Brno), VUT (Brno), Univerzita Palackého (Olomouc) a Ostravská univerzita (Ostrava).  Jak se připravit na studium na VŠ? Zjistěte si, kdy začíná studium na vaší VŠ.  Jakmile dostanete přístupy do informačního systému, prozkoumejte ho.  Přidejte se do skupin na sociálních sítích (např. Medici MU 2021).  Přidejte se na seznamovací akce s budoucími spolužáky.  Včas si rezervujte kolej nebo bydlení v soukromí.  Vyřiďte si kartičku ISIC a potvrzení o studiu.  Jak si zapsat předměty na VŠ? Většina vysokých škol používá informační systém, např. na Masarykově univerzitě je to IS. Předměty se zapisují přes IS. Předměty se dělí na povinné, volitelné a povinně-volitelné. U posledních dvou skupin předmětů mají přednost starší spolužáci. Je dobré zapisování předmětů časově nepodcenit a pokud zápis začíná v 17:00, být skutečně připraveni u počítače na čas, ideálně o pár minut dříve. Na zapsání předmětů bývá lhůta (např. 14 dní), po ní už předměty většinou nejdou zapsat.  Jak si sestavit rozvrh na VŠ? Doporučujeme inspirovat se doporučeným rozvrhem. Některé předměty jsou navazující, tzn. abyste si zapsali např. Geometrii II, musíte nejprve absolvovat Geometrii I. Pokud si s rozvrhem nevíte rady, obraťte se na starší spolužáky nebo studijní poradce.  Jak dlouho trvá jeden semestr na VŠ? Na vysoké škole už nejsou pololetí, ale semestry. Každý akademický rok je rozdělený do dvou semestrů (zimní/letní, podzimní/jarní). Každý předmět má období výuky (12–13 týdnů) a zkouškové období (5–6 týdnů). Čím dříve zkoušky úspěšně absolvujete, tím dříve budete mít prázdniny. Na většině škol se můžete přihlašovat na předtermíny zkoušek.  Jak oslovovat na VŠ? Zapomeňte na univerzální oslovení „pane učiteli, paní učitelko“, případně „pane profesore, paní profesorko”. Profesor je na VŠ velmi vážený titul a nedosahuje ho zdaleka každý. Vyučující oslovujeme nejvyšším dosaženým titulem. Mezi nejčastější tituly patří:  doc. (docent) – oslovujeme pane docente prof. (profesor) – oslovujeme pane profesore CSc. (kandidát věd) Ph.D. (doktor), Th.D. (doktor teologie) – oslovujeme pane doktore PhDr. (doktor filozofie), JUDr. (doktor práv), RNDr. (doktor přírodních věd), PharmDr. (doktor farmacie), ThDr. (doktor teologie) – oslovujeme pane doktore Ing. (inženýr), Ing. ach. (inženýr architekt) – oslovujeme pane inženýre MUDr. (doktor medicíny), MDDr. (zubní lékař), MVDr. (doktor veterinární medicíny) –  oslovujeme pane doktore Jak se známkuje na vysoké škole? Už žádné známkování od 1 do 5. Na VŠ se známkuje na stupnici A–F. Pokud jste úspěšní, máte „áčka“ – nebo máte „efka“. Na zkoušky bývají 3 pokusy a 2 opravné pokusy další semestr. Vaše známka ze zkoušky tedy může vypadat např. FFB.  Ze zápočtů možná nedostanete známku, ale jen Z (započteno), případně N (nezapočteno). Zkoušky mohou být ústní i písemné.  Jak uspět při studiu na VŠ? Předpokladem úspěšného studia na VŠ je nejen učení, ale také informovanost. Když jdete na zkoušku, vyplatí se vědět co nejvíc jak o učiteli, tak o průběhu zkoušky. Např. nejčastější otázky, záludnosti, ukázky testů z minulých ročníků. Díky tomu se budete moct co nejlépe připravit. Proto se přidejte do skupin na sociálních skupinách, udržujte kontakty se spolužáky a hlavně buďte aktivní i ve volném čase. Přihlaste se do volitelných skupin, zapojujte se do dobrovolnických programů. Když si toho všimnou vyučující, budete mít plusové body.  Jak se učit na VŠ? Na VŠ se můžete učit buď průběžně po celý semestr nebo učení nechat až na zkouškové období. Záleží na tom, jakou školu studujete. Na medicíně se pravděpodobně budete muset učit každý den, na humanitní škole (např. žurnalistika) budete průběžně trénovat spíše dovednost psaní a samotné učení si můžete nechat až na zkouškové období. Ve Škole Populo studentům každopádně doporučujeme, aby se učili průběžně. Pravidelnost přináší své ovoce jak v učení, tak v doučování.  Jaké oblečení na zkoušku na VŠ? Na většině škol vyžadují na zkoušky formální oblečení. Roztrhané rifle nechte doma a raději si oblečte společenské kalhoty, košili a sako. Dívky mohou zvolit šaty, sukni nebo rovněž společenské kalhoty. Co škola, to originál. Vždy si předem zjistěte, jak to chodí na té vaší.  Jak zvládnout prvák na VŠ v době covidové? Zatím to vypadá, že by se podzimní semestr 2021 mohl obejít bez delší distanční výuky. Vše ale uvidíme až na podzim. Kdyby vás distanční výuka přeci jen postihla, zachovejte chladnou hlavu. Udržujte kontakty se spolužáky, učte se průběžně a plňte všechny své povinnosti. A kdybyste měli kdykoliv pocit, že výuku nezvládáte, obraťte se na Školu Populo, doučíme vás i předměty, o kterých jste si mysleli, že je nikdy nezvládnete. 

Na vysokých školách končí semestr
10. 12. 2018
Vysoká škola

Většina studentů, kteří na jaře tohoto roku úspěšně složili maturity, absolvovali zároveň i přijímačky na vysoké školy. Během září jim započal zimní semestr a v prosinci nastává moment, kdy přichází první zkouška ohněm. Blíží se jim totiž zkouškové období. V čem je studium na vysoké škole jiné? V první řadě každá z kateder, ale často i fakult má trochu jiný systém studia a požadavků. Obecně platí, že forma i systém výuky je v mnohém volnější. Na druhé straně student, který jde studovat nějaký umělecký obor, bude mít povinností méně, než student, který se přihlásil na medicínu nebo na práva. Studium na vysoké škole začíná často později než 1. září a má i pozvolnější nástup. Student si některé předměty musí zapsat povinně, ale mnohé z nich nemusí absolvovat hned a některé si zapisuje podle vlastní volby. Do jisté míry si může přizpůsobit rozvrh hodin podle sebe, na některé hodiny dokonce nemusí chodit a často má během dne spoustu volných chvil. Mnohdy se na některé z hodin nemusí dokonce ani připravovat, psát domácí úkoly nebo pravidelné testy. Studium dostává jiný charakter a v jistých chvílích se může zdát i snazší a příjemnější než studium na střední škole. Jaké to má nebezpečí? Velké nebezpečí samozřejmě spočívá v tom, že student v kontextu odlišnou formou výuky její nároky podcení a začne studium šidit. Toto nebezpečí číhá zejména na studenty v prvním ročníku, kteří mohou být překvapeni podobnými výhodami a poté zaskočeni, když se přiblíží finální zkoušky. K volnějšímu režimu na vysokých školách přispívá i to, že se ty nejdůležitější hodiny koncentrují mezi pondělí a středu. Naopak ve čtvrtek se učí jen málo a v pátek je prakticky volno. Mnoho studentů chodí často do školy jen během zbylých tří dnů a pak jedou domů nebo se věnují svým aktivitám. A studium mezi ně nemusí vždy patřit. S tím jde v ruku v ruce i studentský život, který sice možná tím nejpříjemnějším překvapením, které na studenty čeká, ale také nejčastější příčinou, proč se na konci školního roku dostávají do stresu. Co čeká studenta během zkoušek? Přestože se student na vysoké škole může setkat s tím, že někteří vyučující vyžadují psaní kontrolních testů (například na medicíně nebo jazykových oborech), zkoušky, které rozhodnou o tom, zdali předmět absolvoval či nikoliv, se budou konat až přibližně v polovině prosince. Tedy již za pár dní! Prvnímu kolu zkoušení se říká zápočtový týden a realizuje v polovině prosince. Píší se během něj například hromadné testy, aby se vyučujícímu podařilo uzavřít předmět ještě před Vánoci. Mnohdy se během zápočtového týdne píší první termíny zkoušky a další dva termíny, na které má student právo, se konají až během zkouškového období, tedy v lednu a únoru. Během zkouškového období se mnohdy konají obtížnější zkoušky nebo takové zkoušky, které jsou organizačně těžší, tedy například ústní zkoušení. A až teprve poté započne letní semestr. Studentovy studijní útrapy však často nekončí ani po zkouškovém období, protože některé ze zkoušek se mu nemusí podařit složit. Ty se mu pak natáhnou do dalšího semestru a záleží na dohodě s vyučujícím, kdy je bude moct absolvovat. Jak tomu předejít? I na vysoké škole platí osvědčené pravidlo – kdo se začne učit zavčasu, má větší šanci zkoušky absolvovat ve větším klidu. Ten klid samozřejmě nebude nikdy absolutní, protože zkouškové období dá zabrat i zkušenému studentovi, ale alespoň u některých předmětů bude mít studující více jistoty. Další prevencí je dobrá informovanost, zajištění potřebného studijního materiálu a vypracování plánu jak se učit. Dobré je také chodit pravidelně na hodiny a získat alespoň rámcový přehled o tom, jakou formou finální zkoušky probíhají. Jedním z hlavních faktorů, proč je studium na vysoké škole tak náročné, není často ani tak náročnost jednotlivých předmětu, ale spíše ten fakt, že je potřeba absolvovat v krátkém časovém úseku více zkoušek najednou. Požadavky na každou z nich nejsou standardizovány osnovami jako na základní a střední škole, ale je často na vyučujícím, co bude jejich náplní. Mnohdy nejsou dostupné ani studijní materiály a student musí čerpat z více zdrojů. Pokud vás čeká zkouškové a nemáte čas dohánět látku, možná je na čase oslovit i někoho, kdo vám pomůže. Doučovat se člověk může totiž i na vysoké škole, jen musí sehnat někoho, kdo předmětu rozumí. Škola Populo je institucí, která se na doučování specializuje. Pokud jste v podobné situaci a sháníte lektora, zkuste ji oslovit!

Brzy začíná výuka i na vysokých školách!
10. 9. 2018
Vysoká škola

Před týdnem všem žákům základních škol a také studentům středních škol začal školní rok. Za pár týdnů se to však blíží i studentům škol vysokých! Jste překvapeni? Inu, univerzity začínají vždy o něco později než ostatní školy. Navíc jim pololetí, kterému se říká semestr, o něco dříve končí. Tyto menší výhody však nemění nic na tom, že studium na vysokých školách je podstatně těžší a ti, co nastupují do prvního ročníku, si projdou během zkouškového období menší zkouškou ohněm. V čem je studium na vysoké škole jiné? Asi první věc, která (nyní již bývalé středoškoláky) po nástupu na příslušnou katedru překvapí, je více volného času a svobody. Samozřejmě vždy záleží na oboru, nicméně tak přísná kontrola docházky nebo přítomnosti ve třídě se na univerzitě již nenosí. Podobně je tomu i s docházkou do hodin. Některé z nich jsou povinné (nejčastěji semináře), student má však povolenou nějakou míru absence. V mnoha předmětech (nejčastěji na přednáškách) je docházka ovšem dobrovolná. To nejčastěji vede k tomu, že v momentě, kdy se student jen trochu ve škole rozkouká a začne žít studentským životem, přestane na přednášky chodit. Mnoho studentů této výhody využívá k tomu, aby vedli styl života, kterému se říká “studentský “. To v praxi znamená v podstatě takové prodloužené mládí, nicméně za podstatně výhodnějších podmínek, než tomu bylo na střední škole. Studenti jsou již plnoletí, bydlí často sami, jsou mimo dosah rodičů, mohou pít alkohol a ponocovat s kamarády do ranních hodin. Menší nevýhoda je v tom, že ten, kdo si nedá pozor a užívá si příliš, dostane mezi prosincem a únorem, kdy probíhá zkouškové období, studenou sprchu. Jak se zkouší na vysoké škole? Nejnáročnější zkouška, kterou student do této doby absolvoval, byla maturita. Na tu se připravoval skoro celý rok, musel složit CERMAT testy, absolvovat ústní zkoušky a obsáhnout veškerou látku, která se po čtyři roky ve škole probrala. Ačkoliv byla maturita stresující, její výhodou bylo, že student měl jasně stanoveno, co se musí naučit a jakou formou bude zkoušen. Na vysoké škole nic takového již neplatí. Forma zkoušky závisí na vyučujícím a každá z nich je takovou malou maturitu. V první řadě se počítá se samostudiem. K hodinám nemusí být k dispozici žádná přehledná skripta a student si musí načíst literaturu sám a umět z ní vytáhnout to podstatné. Počítá se tedy s tím, že student přečte ke zkoušce i několik knih! Taktéž zkouška může obsahovat i látku, která nebyla na hodinách vůbec probrána. Student se nemůže spoléhat na to, že bude mít vždy jasně daný rozsah otázek a dotaz tedy může padnout prakticky na cokoliv. Vysokoškolský vyučující se od toho středoškolského totiž dost liší. Je ve svém oboru poměrně dobře vzdělán, ale nemá vždy pochopení pro studenty, kteří se s ním teprve seznamují. Co to je zkouškové období? Jakmile se přiblíží prosinec, začnou se univerzitní studovny plnit lidmi, kteří zde po mnoho hodin tiše sedí a jsou zavaleni stohy knih a poznámek. Zimní semestr totiž kolem poloviny prosince končí, přičemž poslední týden je vyhrazen takzvaným zápočtům a říká se mu proto “zápočtový týden”. Během něj musí student absolvovat nejčastěji hromadnou písemku nebo odevzdat nějakou práci, čímž vyučující jaksi plošně vyzkouší celou třídu. Další vlna zkoušek, neboli “zkouškové období”, začíná po Vánocích a to již první dny v lednu. Během tohoto období nastává ono zmiňované šílenství, kdy zažije student křest ohněm. Zjišťuje, že nároky jsou opravdu vysoké, nemluvě o tom, že se mu často v jednom týdnu sejde hned několik zkoušek a není neobvyklé, že se konají i v jednom dni. Termíny stanovuje vyučující a student se jim musí přizpůsobit. Má jich sice na výběr obvykle několik, ale prakticky skoro vždy to znamená, že se bude na pár týdnů muset po vánočních svátcích přestěhovat do svého univerzitního města. Je poměrně běžné, že student z nějaké zkoušky ve svém prvním semestru “vyletí”. V tomto ohledu je potřeba se tím nenechat zdeptat, protože toto bude semestrální rutina po celou dobu studia. Student má právo na tři opravné pokusy a pokud není jeho vyučující pedant, na druhý pokus to obvykle dá. Jak to přežít bez úhony? Studenti filozofické fakulty se budou muset v prvním ročníku poprat minimálně s jednou zkouškou z kompletních dějin západní filozofie, která je pro ně povinná. Ne všichni ovšem dostali na střední škole z filozofie dobrý základ a pár dní před zkouškou člověku již mozek a paměť nefungují tak dobře, jako v klidovém režimu. Pokud někomu skutečně teče do bot, je v krizi a není se schopen již učit, poté by mu jistě mohla přijít vhod menší pomoc v podobě doučování. Kde však vzít někoho, kdo pomůže? Spolužáci nemají čas, protože se učí a starší žáky, kteří již mají příslušný předmět za sebou, asi ještě student nezná nebo mají stejně napilno. Nestojí za to najít si doučování? Kde však sehnat toho pravého lektora, když je předmětů na vysoké škole tolik? Možná se vyplatí oslovit profesionály, kteří se specializují na doučování. Trochu si sice připlatíte, ale získáte profesionální přípravu a morální podporu, které se mnoha studentům během zkouškového období moc nedostává.

Studium na vysoké škole je dnes již nutností
11. 5. 2018
Vysoká škola

Bývaly doby, kdy vysokou školu vystudoval jen málokdo. Mít maturitu nebo dokonce jen výuční list, bohatě stačilo k získání kvalitního zaměstnání a jistoty finančního ohodnocení. Situace se nicméně změnila během 90. let a v novém miléniu se studenti již nacházeli v úplně jiné pozici, než jejich rodiče. Vysoká škola se pro jejich další kariéru stala naprostou nutností a taktéž pomyslným završením jejich studijní kariéry. A Vy nemáte vysokoškolský titul? Ani bakaláře? Tak šup, rychle si něco dostudujte! To je jedno co to bude, prostě cokoliv – hlavní je to totiž mít papír, že jsme absolvovali státní zkoušku. K čemu je vám vzdělání? Titul se totiž rovná kariéra a vzdělání se rovná peníze. Titul nadevše Byl tu však jeden menší paradox. Jistota, že se absolvent univerzity bude živit oborem, který s velkým úsilím vystudoval, nebyla skoro vůbec reálná a z vysoké školy se stala jen jakási formalita. Výsledkem je dnes ta skutečnost, že důležitější než osvojení si vědomostí a specializace v oboru, je získat vysokoškolský titul. Což platí zejména pro studenty filozofických a pedagogických fakult nebo uměleckých oborů. Titul začal být navíc vyžadován zaměstnavateli, kteří jej často využívají jako faktor pro selekci svých potencionálních zaměstnanců. Tento tlak pak dopadl i na ty profese, kde něco podobného ještě donedávna nebývalo vyžadováno. Pro mnohé se tak stalo dokončování vzdělání v dospělém věku (ač jen v dálkové formě), kdy je člověk již plně zapřažen do pracovního procesu a každodenních starostí, velkou zátěží. Nemluvě o tom, že pro jejich další praxi nebylo informačně zase tak moc přínosné, jen formalita k naplnění požadavku zaměstnavatele. Univerzitní vzdělání pro každého Tlak na dospělé a zároveň i na mladé lidi, aby si udělali školu, vytvořil další velký paradox, kterým byla inflace titulovaných absolventů. Bakalářský, ale i magisterský, titul pak přestaly znamenat něco výjimečného, ale staly se jen běžným standardem. Na druhou stranu dostudovat úspěšně vysokou školu není zase tak snadné. Student je hned v prvním zimním semestru vystaven šoku, kdy se musí během několika měsíců připravit na 10-15 zkoušek, z nichž každá je srovnatelná s tím, co musel předvést u maturity. Mladého člověka to pak donutí k vyšším výkonům, skriptum přečte přes noc, rozšíří paměťové schopnosti, naučí se pregnantně formulovat odpovědi a čelí permanentnímu stresu ze zkoušek. Ve třetím ročníku musí student složit zkoušku bakalářskou a v ročníku pátém zase magisterskou. Ke každé z nich musí zvládnout obsáhnout prakticky vše, co se naučil a sepsat dvě odborné práce. Šok druhý následuje, když student musí nastoupit do pracovního procesu. Univerzity sice vycvičí mysl studentovu, ale nepřipraví jej na život. To, co se naučil, zaměstnavatele často příliš neoslní, nicméně to, že byl jeho mozek po minimálně pět let cvičen a trénován, využívají zejména korporace a velké firmy, pro něž jsou studenti humanitních oborů ideální materiál. Mladý člověk, který do této instituce nastoupí, projde školením, kde se za pár měsíců naučí více, než na univerzitě, a filozofické ideály vymění za kariéru a peníze. Univerzita cvičí mozek a rozšiřuje obzory. Super! V praxi vám to však k ničemu nebude a každý korporátní výcvik to dokáže za pár měsíců. Vysoké školy jsou svět sám pro sebe A máme tu poslední paradox. Univerzitní prostředí formuje specialisty pro praxi, ale samo o praktickém životě o každodenním reálném světě moc netuší. Ti, co na univerzitách učí, skoro nikdy neprošli jiným zaměstnaneckým oborem, nemuseli se zodpovídat nadřízenému, dodržovat přesné deadliny a zejména pocítit, že o jejich teoretické znalosti nikdo v práci nestojí. Vyučující na univerzitách se rekrutují z úspěšných studentů, kteří dokončí někdy na jaře magiterský titul a na podzim se z nich stávají doktorandi nebo odborní asistenti. Často se promění i jejich chování a i nároky na o něco mladší vrstevníky, které budou nyní vyučovat. Studenti se v jejich očích učí málo, ničemu nerozumí, flákají se, nemají zájem o výuku a u zkoušek opisují. To, že i oni tak sami ještě před pár měsíci se jim rychle vykouří z paměti a promění se v mladší verze starších učitelských postrachů, které sami nenáviděli. Mnohdy se pro některé katedry stanou i potřebným “sítem”, které na neúměrně složitých zkouškách vyfiltruje lidi, co nezvládají náročné studijní tempo. Chyba však není vždy v nepraktičnosti vyučujících. Univerzity by totiž měly být střediska, které pěstují speciality v oboru, nikoliv jen nadstavba středních škol či nutnost pro kariérní manažery. Studenti jsou sice na středních školách protaveni celou spoustou státních testů a zkoušek, ale jejich příprava na vysokou školu je často zoufalá a nutné informace z humanitních oborů, které k tak speciálnímu studiu potřebují, vůbec nemají. Ideálem by bylo udělat souvislý a přehledový úvod do obecných dějin kultury, literatury, filozofie a politiky, nicméně na to není ani čas, ani vůle, a úzká specializace se pěstuje již od prvního ročníku. Vysokoškolští pedagogové si často stěžují na neúměrnou administrativní agendu, která vzniká vysokým počtem studentů v ročnících, a absencí času pro nějakou vědeckou a badatelskou činnost. Úroveň žáků díky tomu rapidně klesá a je běžné, že dnešní mladí studenti nejsou schopni přečíst povinnou literaturu nebo dokonce i dokoukat celovečerní film. Jak to není na YouTube nebo přepracováno do nějaké tahákové podoby, není šance, že se někdo zvládne připravit. Co s tím? Zmíněné paradoxy samozřejmě nemají jasné a jednoduché řešení. Studium na vysoké škole je pro mnohé prodloužené mládí a nejeden z nás na něj bude s nostalgií po celý život vzpomínat. Kdo využije šanci, kterou mu státem dotované studium v rané dospělosti poskytne, získá i vklad pro svou další kariéru. Většina však zůstává v jeho finále překvapena, že ono úsilí a nervy, jim v praxi k ničemu nikdy nebudou.

Nezávazný kontaktní formulář
Na základě vyplněného kontaktního formuláře vás budeme kontaktovat, zodpovíme všechny Vaše dotazy a představíme Vám služby Školy Populo. V případě, že se s námi chcete spojit jako první, můžete nám zavolat na tel. +420 730 701 601.
+420
V případě zájmu o doučování v jiných městech nás kontaktujte na tel. +420 730 701 601, případně formou e-mailu na info@skolapopulo.cz.
Doučujeme také na Slovensku a v Anglii.
Sledujte nás na Instagramu!
© 2022 Vzdělávací centrum Populo
Provozovatelem stránek Škola Populo je Vzdělávací centrum Populo, z. s. IČO: 06746551, se sídlem Horní lán 1257/45, Nová Ulice, 779 00 Olomouc Spisová značka: L 16433 vedená u Krajského soudu v Ostravě. Provozovatelem stránky https://www.skolapopulo.cz/testovani-nanecisto je společnost Antecellere, s.r.o., IČ: 05928354, sídlem Jindřišská 901/5, Nové Město (Praha 1), 110 00 Praha, spisová značka C 273177/MSPH vedená u Městského soudu v Praze.
Používáme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití těchto webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.