O nás
O nás Lektoři Zaměstnanci Metodické centrum Nezisková činnost
Doučování
Doučování Výuka jazyků Příprava na zkoušky Online výuka Prezenční výuka
Časté otázky Služby
Služby Vstupní testy Procvičování online Dárkové poukazy
Reference Ceník Galerie Blog Kontakt
Přijímáme studenty na nový školní rok. Pro rezervaci doučování vyplňte kontaktní formulář nebo volejte 730 701 601.
Úvod Blog Učení

Učení

Co dělat o prázdninách, aby vám nezlenivěl mozek
2. 8. 2021
Učení

Co vás napadne jako první, když se řekne léto? Je to vychlazený meloun, písečná pláž v Chorvatsku nebo třeba koupačka na českém Lipně? Ať už si s létem spojujete jakékoliv asociace, asi se shodneme na tom, že k létu patří především odpočinek. Co takhle ale letní dny kromě zahálky využít i k osobnímu rozvoji? Máme pro vás pár tipů na to, co dělat o prázdninách, aby vám nezlenivěl mozek. Pilujte angličtinu – ta se hodí vždycky Ruku na srdce, jak jste na tom s angličtinou? Kdyby se teď s vámi dal do řeči rodilý Angličan, zvládli byste s ním bez problémů pár minut pokonverzovat? Nebo byste zrudli až na zádech a přáli byste si být kdekoliv jinde než s ním? S cizími jazyky je to ošidné. Většinou nám absence znalosti řečí nevadí, dokud se nedostaneme do přímé konfrontace s cizím jazykem. V tomto případě s angličtinou. V průběhu roku asi takových situací moc nebude, ale na dovolené v zahraničí angličtinu – jakožto mezinárodní jazyk – určitě využijete. A je celkem jedno, jestli jedete do Chorvatska, do Itálie, do Španělska nebo do zmíněné Velké Británie. Na dovolené v zahraničí se hodí znát alespoň pár základních frází konverzace. Ideálně byste měli vědět, jak v angličtině vyřešit: Jak se dostat z letiště Jak si objednat v restauraci Jak se ubytovat v hotelu Jak si pronajmout auto / skútr Jak si zaplatit poznávací výlet A jak tedy s angličtinou konečně pohnout? Využijte volných letních chvil – doučování angličtiny je ideální tip na to, co dělat o prázdninách. S našimi vychytávkami navíc angličtinu dostanete rychle pod kůži. 1. Ve dvou se to lépe táhne – doučování s lektorem Upřímně, doučovat se angličtinu sám, je tak trochu nuda. Člověk musí zastat dvě role – být zároveň studentem i učitelem. Materiály nejen připravit, ale pak je i vypracovat a ideálně – rovnou je sám sobě i oznámkovat. Ve Škole Populo vám s doučováním pomůžeme. Vyučujeme formou 1:1, tedy jeden lektor na jednoho studenta. Díky tomu má lektor čas se během doučování věnovat jen studentovi a čas strávený doučováním angličtiny je maximálně efektivní. Angličtinu vyučujeme online přes internet nebo v našich kamenných učebnách po celém Česku. Vyzkoušejte nás – klidně jen na hodinku týdně – a uvidíte, že na příští dovolené budete při objednávání z jídelního lístku perlit. 2. Filmové večery bez dabingu – s anglickými titulky Patříte mezi milovníky filmů a seriálů? Zaveďte jednoduchou rutinu, která vám pomůže zlepšit angličtinu. Zapomeňte na dabing a všechny filmy a seriály si pouštějte v originále – buď s českými titulky, anglickými titulky nebo bez titulků. Tip pro vás: Nejlépe se nová slovíčka biflují z notoricky známých seriálů, které jste už viděli milionkrát. Podívejte se na seriál Přátelé, Sex ve městě, How I Met Your Mother nebo Simpsonovi v originále. Uvidíte, že vám budou slovíčka naskakovat a ani nepostřehnete, že místo zábavy se vlastně učíte. 3. Grilujte a pečte – ale jen podle anglických receptů Léto přeje lehkým receptům. Grilované speciality, lehké saláty, ovocné bublaniny, svěží nanuky… receptů, které můžete přes léto vyzkoušet, je spousta. Obohaťte slovní zásobu slovíček o jídle a začněte vařit podle anglických receptů. Mezi úžasné zahraniční kuchaře, kteří recepty publikují v angličtině, patří například britský kuchař Jamie Oliver, izraelský kuchař Yotam Ottolenghi nebo francouzský cukrář Cedric Grolet. Všichni pánové recepty zveřejňují jak na internetu, tak na sociálních sítích (Instagram) nebo na Youtube. Pokud některé surovině nerozumíte, přeložte si jí pomocí překladače a zkuste si slovíčko zapamatovat. ¿Hablas español? Rádi byste se přes prázdniny zdokonalili v jiném jazyce, než je angličtina? Ve Škole Populo vám rádi pomůžeme s doučováním dalších cizích jazyků. Španělština, němčina, francouzština, ruština, italština, polština, čínština nebo třeba český jazyk pro cizince. Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Tak si užijte léto a kdykoliv budete mít pocit, že byste s doučováním cizích jazyků potřebovali pomocnou ruku, neváhejte se obrátit na Školu Populo. Jsme tady pro vás kdykoliv a věříme, že každý žák může dosáhnout skvělých výsledků.

Jak se s dětmi efektivně připravit na závěrečné písemky
3. 5. 2021
Učení

Blíží se termín závěrečných písemek vašich ratolestí a vy byste rádi měli kontrolu nad jejich znalostmi a případně jim pomohli? Poradíme vám, jak na to. Nejdůležitější věc je nepodceňovat průběžnou přípravu. Naprosto si uvědomujeme, že to je velmi neoblíbená věta všech žáků a studentů, ale bohužel je to opravdu tak. Závěrečné písemné práce mají za úkol ověřit znalosti posledního pololetí, někdy i celého roku. Takový objem informací je tedy téměř nemožné vstřebat během pár dnů. A my ani tento přístup nedoporučujeme. Výhodu v přípravě na závěrečné písemky mají ti žáci, kteří se pečlivě připravovali během celého roku. Příprava na konec školního roku je tak pro ně spíše opakováním, kdy se jim již nabyté informace vybavují rychleji. Ve velkém funguje asociace a celkově jde spíš o oživení již známého. Ale nebojte, všechno se dá zvládnout. Začít včas je základ Především je důležité začít s přípravou včas. Ať už se s dětmi učíte vy, rodiče, nebo se děti učí samy, je dobré si přípravu na jednotlivé předměty dobře časově rozvrhnout. Pokud už teď znáte termíny závěrečných písemek, vytvořte si vlastní „písemkový“ kalendář. Zaznamenáte si do něj kdy a ze kterého předmětu budete písemku psát. Díky tomuto kalendáři budete mít přehled a nebudete se stresovat tím, abyste na něco nezapomněli. Stejně tak je dobré si udělat pořádek v učebnicích, sešitech, pracovních listech a dalších poznámkách, které jste za daný rok či půlrok nasbírali, a které vám budou sloužit jako základní zdroj informací. A kdy je s přípravou potřeba začít? To samozřejmě nelze obecně říct, doporučujeme ale věnovat se přípravě na závěrečné písemky alespoň 1 měsíc, během kterého spojíte učení se společným procvičováním. Určit v jaké látce či předmětu má žák největší mezery se dá nejjednodušeji podle průběžných výsledků během celého školního roku. Známky samozřejmě nejsou jedinou směrodatnou informací, nicméně vám mohou určit problémový předmět či jen určitou látku nebo oblast v daném předmětu. Dalším důležitým faktorem je pocit samotného dítěte. Možná nedokáže říct, která látka mu dělá potíže, ale může mít pocit, že z některých písemek má větší strach, než z těch ostatních. I to může indikovat, že si žák v daném předmětu není jistý a bude raději, když mu pomůžete. Proto radíme si s dětmi promluvit a dát na jejich subjektivní pocity. I to vás může navést správným směrem. Nebojte se zkusit něco nového Poté už se můžete přiklonit také k dalším, mnohdy méně obvyklým, alternativám učení. Dle průzkumů vyhovuje každému člověku jiný styl učení. Někdo si lépe pamatuje psané slovo, někdo si látku předříkává nahlas, jiný zase preferuje učení ve skupině, vysvětlování někomu dalšímu nebo komplexní audiovizuální zážitek. A právě to nabízí nejrůznější výuková videa na YouTube. Tam najdete videa od učitelů, lektorů, ale i od nadšených amatérů, kteří se v problematice vyznají a rádi své zkušenosti předají dál. Výhodou těchto videí je, že dost možná narazíte na někoho, kdo látku vysvětlí způsobem, který vašim dětem vyhovuje lépe než ten, kterým jim byla látka podaná ve škole. Do vyhledávače stačí napsat, jaká látka či předmět vás zajímá a z výsledků si jistě vyberete. Vedle videí můžete na internetu také najít spoustu výukových a procvičujících materiálů, které mohou přípravu na písemky ozvláštnit a podat ji zábavnou formou. Zde doporučujeme například portál Škola s nadhledem, který nabízí nepřeberné množství online procvičování pro první i druhý stupeň základní školy a věnuje se základním předmětům od českého či anglického jazyka, přes matematiku až po prvouku, a to vše přehledně rozdělené do tematických okruhů. Po celou dobu přípravy nezapomínejte také na přestávky. Nenuťte děti sedět u učení několik hodin v kuse. Nejen, že časem ztrácí míru soustředěnosti, mohou si také k učení vytvořit nechuť, která se dá jen těžko zvrátit. Dovolte dítěti během učení jít ven, pohrát si nebo jakkoli jinak “vypnout”.  A pokud mu chybí motivace, zkuste nabídnout malé odměny za splněné úkoly či dobře zvládnuté zkoušení. Zmrzlina či oblíbená večeře je vždy dobrá volba. Jak může pomoci Škola Populo Na závěr bychom rádi podotkli, že důležité je nepřebírat zodpovědnost za učení na sebe. Příprava na písemky a učení je především povinnost vašich dětí. Vy, jako rodiče, můžete nabídnout pomocnou ruku, vysvětlit, vyzkoušet a podobně, hlavní zodpovědnost však musí zůstat na vašich dětech. Při vysvětlování také nezapomínejte na to, že děti vnímají svět jinak než vy. Je tedy dobré zvolit různé způsoby vysvětlování, snažit se vysvětlovat jednoduše a neztrácet trpělivost. I to může vaše dítě zbytečně stresovat a vytvářet v něm dojem, že není dost chytré či dobré, pokud problematiku nepochopí hned a napoprvé. Rodiče však nejsou učitelé a nemůžeme tedy po vás chtít, abyste se jimi ze dne na den stali. Proto jsme ve Škole Populo naplno připraveni vašim dětem pomoci se všemi předměty základních škol, a to nejen s přípravou na písemky, ale i s průběžným doučováním problematických předmětů. Naši zkušení lektoři rychle poznají, jaký individuální přístup musí k vašemu dítěti zaujmout tak, aby pro něj bylo učení co nejméně náročné. Pro doučování vám nastaví individuální plán na míru vašim potřebám, který se však může v průběhu spolupráce měnit v závislosti na pokrocích vašeho dítěte. A to vše samozřejmě zvládneme také online z pohodlí vašeho domova. Pokud byste tedy vaše děti rádi svěřili do rukou odborníků s mnohaletými zkušenostmi, neváhejte nás kontaktovat na našich webových stránkách. Rádi pomůžeme vám i vašim dětem, abyste závěr školního roku zvládli beze stresu a s úsměvem na tváři.

Jak si z novoročního předsevzetí neudělat povinnost
25. 1. 2021
Učení

Novoroční předsevzetí. Pro někoho strašák, pro někoho motivace, jak se pohnout tím správným směrem. Z výzkumů vyplývá, že předsevzetí týkající se vzdělání se objevují mezi deseti nejčastějšími. Nejvíce se pak lidé chtějí vzdělávat v jazycích. Stejně jako fitness centra a posilovny i my ve Škole Populo zaznamenáváme po Novém roce větší poptávku ze strany dospělých právě na základě jejich novoročních předsevzetí. Pomocnou ruku ve vzdělávání totiž nenabízíme jenom žákům a studentům, ale i všem dospělým, kteří se z nejrůznějších důvodů rozhodnou prohlubovat své dosavadní vzdělání či začít s něčím úplně novým. S každým novým klientem přichází i nový příběh Hezké na práci s dospělými je to, že každého z nich k nám přivádí jiný příběh. Někteří přicházejí s poptávkou doučování účetnictví či ekonomie kvůli nové práci nebo zkouškám, někteří chodí na lekce práce s počítačem, protože si chtějí i v pokročilém věku rozšířit obzory a jiní chodí proto, že se jejich život mění o 180°.  Pamatujeme si příběh starší dámy, která se začala učit španělsky, aby si mohla popovídat se svými vnoučaty, která žila ve Španělsku a česky bohužel neuměla. Další klientka se začala učit italsky, aby si mohla popovídat s partnerovými rodiči. A vůbec největší příběh, který si pamatujeme, je o manželském páru, který se natolik zamiloval do Itálie, že se začal učit italsky a následně se do Itálie odstěhoval. Jak pomůže Škola Populo Chápeme, že dodržet vlastní předsevzetí může být někdy náročné, jsme ale přesvědčeni, že každé vzdělání za trochu času a píle jistě stojí. Nikdy není pozdě se začít učit a zdokonalovat tam, kde potřebujete. A už vůbec není nutné to dělat pro někoho jiného. Věnujte čas sami sobě, vyčleňte si pár hodin týdně jen pro sebe a naučte se to, po čem toužíte. A pokud si k tomu vyberete toho správného parťáka, půjde to téměř samo. Ve Škole Populo vám proto nabízíme plnou podporu během studia, učební plán na míru, možnost online výuky, přizpůsobíme se vašim časovým možnostem i pokrokům během studia. Kompletní nabídku vyučovaných předmětů najdete na našich webových stránkách www.skolapopulo.cz  Pokud vás zajímá výuka jazyků, pak navštivte stránky Jazykového centra Populo, kde najdete všechny potřebné informace www.skolapopulo.cz/kurz/individualni-vyuka-cizich-jazyku-pro-dospele V novém roce 2021 se těšíme na stávající i nové klienty a na spoustu nových příběhů, které spolu s nimi objevíme.

Jak si vytvořit ty nejlepší podmínky pro učení?
7. 12. 2020
Učení

Stalo se vám už někdy, že jste seděli doma u stolu před otevřenou učebnicí, snažili jste se soustředit, ale ne a ne si látku zapamatovat? Možná se vám v tuhle chvíli vybaví scéna ze známého filmu Jak básníci přicházejí o iluze, ve které Zdeněk Svěrák nadšeně představuje Bronštejnovu metodu logického uspořádání předmětů na pracovní ploše. Ve filmu je to velká legrace, ve skutečnosti na tom ale přece jen něco je. A pořádek na pracovní ploše není zdaleka jediným faktorem, který ovlivňuje míru soustředěnosti při učení.       Vytvořte si správné pracovní prostředí Vhodné pracovní prostředí ovšem nezahrnuje pouze uspořádaný stůl se správně umístěnými hromádkami knih. Někomu vyhovuje stůl úplně prázdný, někdo dává skutečně přednost úhledným hromádkám potřebné literatury a pomůcek. Jasné v každém případě je, že by na stole nemělo ležet nic, co vás při učení může rozptylovat. Místo polehávání v posteli či na pohovce tedy zasedněte k pracovnímu stolu a hurá do toho.       Omezte technologie Dalším výrazným rozptýlením bývá často mobilní telefon. Ať už jsou to přibývající upozornění na nové e-maily, upozornění ze sociálních sítí nebo zprávy všeho druhu. Všechna tato upozornění nás rozptylují a nutí nás neustále přerušovat soustředění a odbíhat od učení. Mozek tak není schopen se do tématu plně ponořit a uvědomovat si všechny souvislosti.       Zajistěte si přísun čerstvého vzduchu Přísun čerstvého vzduchu je nutný pro správné okysličení mozku. Tuto radu jistě znáte už od svých babiček. Ať už si tedy na sebe čas od času otevřete okno nebo se půjdete během učení projít či alespoň posedíte na zahradě či balkonu, dodáte tak svému tělu potřebné okysličení.       Nezapomínejte na přestávky a pohyb Přísun čerstvého vzduchu si můžete také zajistit krátkou procházkou, kterou během učení podniknete. Tím si také dopřejete pohyb, který po hodinách strávených v sedě jistě uvítáte. Přestávky jsou důležitým zdrojem odpočinku, který vaše záda i mozek potřebují. Zkuste však zvolit takovou aktivitu, která mozku umožní opravdu relaxovat. Vynechejte během přestávek sociální sítě či televizi. Raději se projděte, protáhněte se, uvařte si čaj či něco dobrého k snědku.       Připravte si dobré jídlo a pití Pitný režim i přísun vitaminů také není radno podceňovat. Volte vodu nebo čaj, dejte si oblíbenou kávu nebo si připravte třeba ovocnou šťávu či smoothie. K tomu zakousněte ovoce nebo zeleninu, výborné na paměť jsou také oříšky. Kdo chce, může náročné období zkoušek podpořit doplňky stravy jako je třeba ginkgo biloba.        Zkuste paměť podpořit hudbou Někdo se nejraději učí v naprostém tichu, někdo dokáže ruch okolí bez problémů ignorovat a někomu naopak vyhovuje relaxační hudba. Na internetu najdete spoustu playlistů skladeb určených přímo k podpoře paměti a učení. Stačí zadat heslo „learning music“.       Nestresujte se Jsme si vědomi toho, že vyvarovat se stresu během náročného období zkoušek a pololetních testů je jen těžko možné, přesto se nemusíte hroutit. Pokud přípravě věnujete dostatek času, nebudete se snažit naučit se vše na poslední chvíli a budete dostatečně opakovat, je vaše šance na úspěch velká. A i kdyby se vám to na první pokus nepodařilo, vždy existuje možnost jak si známku opravit. Lektoři Školy Populo jsou připraveni vám i v této době poskytnout plnou podporu v přípravě na důležité zkoušky či pravidelně v předmětu, ve kterém si nejste jistí. Více se o našem doučování dozvíte na www.skolapopulo.cz/doucovani.

Učit se doma není pro každého. Poradíme vám, jak se s tím poprat
4. 6. 2020
Učení

Mnoho rodičů se vinou koronaviru ocitlo v nelehké situaci, která se týká důležitého tématu - vzdělávání jejich dětí. V návaznosti na současnou situaci české školství čelí nelehkému úkolu. Musí zajistit vzdělání co nejvíce žákům, a přitom co nejdůkladněji dodržovat všechna bezpečnostní a hygienická opatření. To vše ke spokojenosti rodičů, školáků i učitelů samotných. Otázka školní docházky v letošním školním roce je však pro mnoho rodičů a jejich dětí stále aktuální. O něco jasnější vyhlídky již mají žáci devátých a maturitních ročníků a také žáci prvního stupně základních škol. Vzhledem k tomu, že se přijímací zkoušky i maturity v České republice v letošním roce konat budou, mohou deváťáci a maturanti navštěvovat svoje školy individuálně za účelem přípravy na zkoušky již od pondělí 11. května. Žáci prvního stupně mají možnost prezenčního studia v omezeném režimu také, a to od pondělí 25. května. To vše na bázi dobrovolnosti. Pro žáky druhého stupně základní školy a středoškoláky tak jiná, než distanční forma vzdělávání, není možná, do škol se totiž na základě rozhodnutí vlády vrátí zřejmě až v září. Ne všichni učitelé s ní ale mají zkušenosti. Důležitou roli kromě toho hraje také vhodné domácí prostředí a motivace žáka k samostudiu. Středoškolská pedagožka a současně lektorka matematiky a fyziky ze Školy Populo v Ostravě Mgr. Andrea Valchářová v tomto směru doporučuje: „Všeobecně by rodiče neměli výhradně spoléhat pouze na samostudium svých dětí. Naopak, měli by se je snažit v učivu co nejvíce podporovat, chválit je za splněné úkoly a opakovat s nimi probírané učivo. Zároveň je důležité zajistit studentům pomoc ve chvíli, kdy není v jejich silách dané učivo správně vysvětlit.” Jak dále uvádí, pomoc může přicházet ve formě konzultací s pedagogem z kmenové školy či ve formě odborného doučování. „Studenti obecně lépe spolupracují s nezávisle zainteresovaným člověkem, než s vlastním rodičem. V tomto ohledu bych mohla doporučit individuální formu doučování právě ve Škole Populo ať už se jedná o klasické doučování, přípravu k přijímacím zkouškám, nebo o přípravu k maturitě.” S čím vám můžeme pomoci Škola Populo přichází mimo jiné s nabídkou komplexního doučování. To cílí především na žáky prvního stupně, není však problém zajistit jej také žákům druhého stupně základní školy. Díky komplexnímu doučování získá vaše dítě individuálně sestavený program, který mu pomůže lépe pochopit témata, na která samostudium nestačí a vylepšit znalosti tam, kde je třeba. Program sestavíme na míru na základě jeho přání a požadavků. Nabízíme tím jedinečnou možnost doučovat komplexně více předmětů najednou přesně. Více o našem komplexním doučování se dozvíte v článku https://www.skolapopulo.cz/blog/domaci-ukoly-a-priprava-do-skoly-jako-postrach-rodicu-aneb-kdyz-doucovani-pomaha-nejen-detem/. Pokud ale potřebujete pomoci s jedním určitým předmětem, jazykem či konkrétní probíranou látkou a komplexní doučování tedy není nic pro vás, můžete využít některou ze spousty dalších forem doučování, které Škola Populo nabízí. Pokud to k nám na pobočku máte daleko, nevadí, výuka může zcela bez problémů probíhat online. Ať tak či tak, stále platí, že se lektor vždy věnuje pouze vašemu dítěti a jeho individuálním potřebám. Jak se dostat zpět do vyjetých kolejí Doučování se Školou Populo nemusí probíhat pouze v odpoledních hodinách, jak tomu většinou bývá. Studenti mohou na naše pobočky docházet nebo se s našimi lektory spojovat online také v dopoledních hodinách. Ideálně dvakrát až třikrát týdně. Doučování s námi tak může reálně nahrazovat běžnou školní docházku. To navíc dětem pomůže dostat se zpět do školního režimu a připomenout si denní zvyklosti související se školní docházkou. Motivace k učení už tak nebude záviset pouze na samotném dítěti či jeho rodičích, ale bude jej motivovat také jeho lektor, který mu zároveň pomůže udržet v paměti již naučenou látku a dosavadní znalosti procvičovat. Po zářijovém příchodu do školy tak budou děti vystaveny znatelně menšímu stresu a nejistotě než kdyby se se studiem potýkaly samy. Porozumění, spolupráce, trpělivost Je důležité si uvědomit, že neobvyklá společenská situace postihla všechny bez výjimek. Na jedné lodi se náhle ocitli učitelé, studenti i rodiče. Jediným řešením této nelehké situace je proto vzájemné pochopení, spolupráce a trpělivost. Aby školní výuka, doučování a samostudium probíhalo tak, jak má, tedy ke spokojenosti studentů, rodičů a pedagogů, je třeba brát mimo již zmíněné vhodné prostředí a motivaci ohled také na další nezbytnou součást studia. A to je pozitivní přístup k učivu a schopnost relaxace. S tím souhlasí také Andrea Valchářová: „Student by se neměl obávat neúspěchu, stejně tak by se neměl demotivovat tím, že něco nejde. Měl by si naopak věřit. Zároveň by měl dostatek času věnovat odpočinku a případně procházce na čerstvém vzduchu.” A co o prázdninách? Vzhledem k aktuální situaci jsme odstartovali novou formu doučování - Letní školu. Jejím cílem je osvěžit žákům všechno to, co se během posledních několika měsíců naučili samostudiem. Procvičí a utuží tak znalosti, které podle rámcového vzdělávacího programu spadají do druhého pololetí příslušných ročníků. Skupiny žáků se schází jednou týdně na 90 minut po dobu celých letních prázdnin. Více informací se o Letní škole dozvíte na našem blogu https://www.skolapopulo.cz/blog/skola-v-lete-a-vlastne-proc-ne/. Věříme, že společnými silami dokážeme tuto nelehkou zkoušku zvládnout, aniž by zabránila kvalitnímu vzdělávání. Jsme připraveni pomoci komukoli, kdo má pocit, že to s námi zvládne lépe.

Biflování vs. pochopení - to není totéž?
2. 3. 2020
Učení

Určitě jste se už někdy učili, nemyslíme teď ale chodit, mluvit nebo jíst příborem, naopak máme na mysli řízený učební proces a pociťovanou nutnost se potřebnou látku naučit. V takovém procesu proti sobě stojí dvě možnosti učení. První možností je přesně slovo od slova „odvykládat“ napsaný text, naučit se něco, čemu ani za mák nerozumíte. Druhou variantou je pochopení učiva, jeho osvojení. Celý cyklus vzdělávání je prolínání výše dvou výše uvedených možností učení, biflování versus pochopení.  Biflování vs. pochopení v praxi Než začneme, ukažme si biflování a pochopení na konkrétní situaci, představme si studenty Renatu a Zbyňka. Zatímco Zbyněk se nejlépe učí prakticky, tedy tím, co vidí a slyší, a učebnice pokládá za naprostou zbytečnost, Renata se v průběhu školních let naučila učebnice přesně “papouškovat”. Ani jeden z těchto způsobů není úplně špatný ani úplně správný, někdy se prostě potřebujeme zadaný text slovo od slova naučit, jindy je zase nutné konkrétní věc pochopit. Každý člověk preferuje při svém učení jiný postup, strategie a učební metody. K vyřešení konkrétního problému či učební úlohy je ale většinou nezbytné danou látku pochopit, samotná teoretická fakta často nestačí.  Biflování v českém školství České školství je z velké části postavené na výkladu učitele spojeného s naučením se učiva studentem. často se na učení pohlíží jako na „lití informací studentům do hlav“. Doslova studentům servírujeme informace, které se mají naučit. Díky přesně danému rozsahu učiva a učebním plánům mají učitelé na výuku jen omezený čas. Však to znáte, naučit, napsat test, pak to hned zapomenout a učit se dál. Typický průběh studia.  V dnešní době se studenti mnohdy neučí jak látku pochopit, porozumět a následně vysvětlit. Studenti se učí strany a strany teorie, protože to po nich prostě někdo chce. Mnoho žáků a studentů také neumí vyhledávat a vyhodnocovat potřebné informace. Při psaní seminární práce často nerozlišují, který informační zdroj vhodný je a který naopak není, a náhodně využívají Wikipedii nebo první výsledky, které jim nabídne hodný “strýček Google”. Učení jako proces Proces učení je neuvěřitelně komplikovaný a pokud chceme dosáhnout co nejlepších výsledků, je zapotřebí se učit efektivně, spojit biflování s pochopením, naučit se vybavit si dané informace ve spojitosti s nějakou aktivitou nebo předmětem.  V článcích na tomto blogu se čas od času věnujeme právě stylům učení a tomu, jak se správně učit, jak naučit děti učit se, jak se naučit učit, jak se učit lépe a rychleji nebo jak na studium jazyků a co dělat, když to do té hlavy neleze. Každý z těchto článků obsahuje rady, tipy a důležité informace, které si nyní shrneme. Důležitá je motivace Myslíte si, že motivace žáků není podstatná? Že ji student při učení nepotřebuje? Mýlíte se. Motivace jde ruku v ruce s procesem učení. Pokud se má žák něco naučit, musí vědět proč. Jednoduché odpovědi typu: “Protože prostě musíš!” nebo “Já jsem se to taky musel naučit!” přitom nestačí. Žáci potřebují vědět, k jakému cíli je daná látka dovede a co získají tím, že se budou učit.  Nezapomínejme také na pravidelnost Velkou roli při učení hraje pravidelnost, jasné stanovení toho, kdy a co se budu učit. Není důležitá doba, kterou učením strávíte, ale počet úkolů, které vypracujete. Zaměřte se proto na stanovení cíle. Například: Každý den vypočítám tři příklady. Každý den se naučím jednu kapitolu z učebnice. Nezaměřujte se na kvantitu, ale na kvalitu.  Mnemotechnické pomůcky   Když byli Braniboři v Čechách, dala Prodaná nevěsta jménem Libuše Viola Daliborovi Hubičku u Čertovy stěny. Dozvěděly se to Dvě vdovy a bylo po Tajemství. A náhle znáte všechny opery od Bedřicha Smetany. Podobnou mnemotechnickou pomůcku si můžete vytvořit skoro úplně na všechno, nejlepší je přitom vytvořit si ji úplně sám.  Helena nemá arašídy, krysa Xenie jí je roztrousila. Že Vám to nic nepřipomíná? Podívejte se tedy pozorně, Helena Nemá Arašídy, Krysa Xenie jí je Roztrousila. – Vzácné plyny: helium, neon, argon, krypton a radon. Změna prostředí Pokud studentovi učení opravdu neleze do hlavy a trápí se, může výrazně pomoci změna prostředí. Zkuste se přesunout na jiné místo v rámci bytu nebo domu, zkuste učení v parku nebo třeba ve veřejné knihovně, najděte si takové místo, kde se Vám bude co nejlépe soustředit, kde se budete cítit dobře. Techniky, pomocí kterých si i Vy můžete zlepšit paměť Klíčů a cest k dokonalé paměti je několik, zlepšit paměť můžete například pomocí příběhů, na které se soustředíte. Jsou ale i další možnosti, jak si okamžitě zlepšit paměť. Geniálním trikem je využití tajemství paměťových cest. A ani lidské tělo, jako nástroj k zapamatování, není k zahození. Nevěříte? Tak to zkuste, možná i Vám taková škola paměti pomůže. Parťák, který poběží „studijní maraton“ s Vámi Myslíte si, že nikdo takový neexistuje? Nebo Vás naopak hned někdo napadl? Pokud ne, o někom bychom věděli. Známe řadu lidí, kteří neběží jeden, ale hned několik pomyslných maratonů ročně. Neomezují se přitom na roční období nebo na to, který ročník zrovna žák studuje.  Pochopení ve Škole Populo Ve Škole Populo se zaměřujeme na problémové oblasti každého studenta, snažíme se najít jeho slabiny a vyplnit je. Naši lektoři jsou odborníky ve svém oboru, to však ale neznamená, že už všechno umí. I oni se stále učí, s každým dalším studentem se i oni sami posouvají o dál. Studenti i lektoři se učí navzájem. Studenti si zaplňují své mezery v učivu a lektoři zjišťují, jak s danými studenty pracovat, vylepšují své pedagogické dovednosti. Ve Škole Populo dbáme na to, abychom měli ty nejlepší lektory, kteří doučují rádi a s úsměvem na tváři. Ve chvíli, kdy přijdete do Školy Populo, ucítíte pozitivní energii, přátelskou atmosféru a přítomné koordinátorky Vás přivítají s úsměvem. I každá lekce je taková, zkrátka chceme být pozitivní. Nezaměřujeme se na to, aby student učivo uměl nazpaměť, ale aby ho pochopil. Potom víme, že naše činnost není zbytečná. Proto pokud potřebujete poradit, doučit nebo se jen chcete na něco zeptat, neváhejte se na nás obrátit. Můžete k tomu využít naše kontaktní formuláře, online chat, zavolat nám a nebo se za námi stavte rovnou na pobočku. Naše koordinátorky se Vám budou rády věnovat.

Motivace žáků aneb jak naučit děti učit
18. 12. 2019
Učení

Určitě jste někdy slyšeli, nebo dokonce sami vyslovili, některou z následujících vět: “Ale já na to nemám mozek.” “Mně to nejde.” “Já se učit neumím.” Žáci, žákyně, studenti a studentky právě tyto věty s velkou oblibou používají,obhajují jimi totiž vlastní nezdar. Často jde však právě jen o výmluvu, kdy je na vině spíše podceněná příprava. Ale jak to udělat, aby se dílo podařilo? Aby test dopadl nejhůře na trojku? A aby příprava byla dostatečná? Univerzální rada a postup neexistuje, přesto Vám na několika následujících řádcích představíme způsoby, které mohou žákům a studentům při přípravě pomoci. Pochopení, naučení, použití … Na začátku je důležité určit několik důležitých součástí učebního procesu, který je rozdělen na pochopení a naučení učiva a jeho následné použití. Zaprvé jsou jimi samotní žáci. Každý z nich je jedinečný, učí se vlastním tempem a odlišně chápe souvislosti. Nelekejte se proto hned prvního neúspěchu. Zadruhé jde o motivaci, pozor však na její správné uchopení. To, že dítěti slíbíte odměnu v podobě věci či sladkosti, svůj účel sice splní, daleko lepší je ale domluvit se na nějakém zážitku. Vůbec nejlepší je vzbudit u žáků motivaci vnitřní, tedy že je motivuje vidina nově nabytých znalostí a volný čas na konci učebního procesu. Zatřetí jsou tu malé úkoly a drobné cíle. Nikomu neprospěje, když ho donutíte sedět hodiny za stolem a učit se. Vycházejte proto z toho, že lidský mozek se dokáže plně soustředit jen 20 minut, dalších 25 minut si opakuje nebo třídí myšlenky. Začtvrté zmíníme ideální dobu učení. Jak je vlastně dlouhá ideální doba učení? Pro někoho deset minut, pro druhého tři hodiny. Student, který rád počítá a matematika ho baví, stráví nad učebnicí třeba celé odpoledne a pořád bude chtít být ještě o něco lepší, naopak učebnici jazyků odhodí po pěti minutách. Právě v tomto směru se často nejvíce projevují zaměření a jedinečnost každého žáka. Zapáté tu máme známé pravidlo: “Řekni mi a já to zapomenu.” “Ukaž mi a já si vzpomenu.” “Nech mě si to vyzkoušet a já to pochopím.” Při učení není důležité jen „papouškovat“ nazpaměť naučená fakta, která náš mozek rychle zapomene, opravdu podstatné je umět daný jev nebo problematiku vysvětlit a vhodně použít. Učit se, učit se, učit se … Pod pojmem “učit se” si každý představí něco jiného. Pro Markétu je učení spojeno se školní lavicí a osmi hodinami psaní. Pro Vojtu naopak znamená, že půjde ven a něco nového se dozví. Záleží na tom, jaké zkušenosti student s učením má. O alternativních způsobech vzdělávání jsme vydali celý miniseriál, v něm se dozvíte informace nejen o organizačních formách výuky. Základem úspěchu je, aby učení žáky bavilo. Pokud se budou nové věci dozvídat rádi a na hodinu se budou těšit, máte z velké části vyhráno. Každé učení by mělo být poutavé a smysly podněcující. Vlastní individualita … Představme si nyní dvě situace a dva studenty. Markéta a Petr. Markéta se zavře ve svém pokoji s tím, že se bude učit. Vezme si do ruky sešit a bez jakéhokoli zájmu se dívá na řádky před sebou. Po nějaké době, neskutečně “dlouhé době”, asi pět minut, sešit zavře s tím, že už to umí, nebo s tím, že to nejde, a tak s tím končí. Následně sáhne po telefonu a zbytek už si dokážete domyslet. Petr se také nerad učí ze sešitů a zápisů, které mu někdo někdy nadiktoval. Raději proto sáhne po atlase či encyklopedii a dívá se na obrázky. Snaží se z nich pochopit, jak daná věc funguje a proč tomu tak je. Když má možnost, vyrazí ven a dívá se okolo sebe. Vždycky má konkrétní cíl a přímá konfrontace s okolím mu umožňuje pochopit přírodní procesy. Při pobytu venku nebo začtení se do knihy skoro vůbec nevnímá ubíhání času. Nezávisle na tom, jestli uběhlo pět minut nebo několik hodin, po telefonu sáhne až ve chvíli, kdy ví, že učivu rozumí. Na těchto dvou příkladech jsme si popsali dva typy studentů. Jeden z nich se neumí učit, proto sešit odloží velmi rychle a s výmluvou. Druhý naopak sešit nepotřebuje, rád si sám vyhledává potřebné informace a vzdělává se. Ne všichni studenti však zapadají do této představy. Existují také ti, kteří procvičování potřebují a sami se k němu prostě neodhodlají. Naučit se učit … Takovým studentům je třeba pomoci, motivovat je a ukázat jim, že zas až taková hrůza to není. Naučte je učit se. Máme pro Vás samozřejmě pár tipů. Přesně daný počet cvičení. V případě, že žák nechce, časová hranice nepomůže. Nejlepší je zadat mu množství práce bez ohledu na čas. Pro představu uvádíme příklad: “Budeš se teď dvacet minut učit.” – Pro studenta naprosto demotivující věta. Sedne si ke stolu a bude se dívat na všechno okolo, jen ne do sešitu. A po dvaceti minutách má hotovo. Ani větou: “Jdi se učit, za dvacet minut tě přijdu vyzkoušet.” si moc nepomůžete. Ve výsledku se stane úplně to stejné, jako v předešlém případě. Pokud chcete na žáka vyzrát a donutit ho, aby se danou látku opravdu naučil, zkuste použít větu typu: “Podívej se na tu stránku, přečti si ji a pak mi povíš, o čem jsi se dočetl.”  Zde se opravdu snažíme podnítit studentů v zájem a snahu o porozumění. Vhodné je také “Vypočítej tyhle tři příklady a pak půjdeme ven.” Neurčujete, jak dlouho se má žák učit, přesto mu dáváte jasně najevo, že se může na něco těšit. Úkol tak může zvládnout o mnoho rychleji. Důležitá je pravidelnost. Naučte žáka, že když se bude učit chvilku každý den, stačí jedno nebo dvě cvičení, rychleji to uteče a nové poznatky budou mít trvalejší hodnotu. A vždycky je dobré mít se na co těšit, i když půjde o úplnou drobnost. Učení tak půjde lépe a rychleji. Naučte žáka vybírat z textu to nejdůležitější. Učebnice jsou často přesycené textem, ale jen část z něj žáci opravdu potřebují. Nenuťte je, aby se učili všechnu tu „omáčku“ okolo. Vyberte jen to podstatné. Někomu pomáhají výpisky, někdo si raději vypíše kratší souvislý text. A pokud žák látku hned napoprvé nepochopí, zkuste sáhnout po jiném zdroji, internetu nebo encyklopedii. Velmi pomáhá také kreslení obrázků, i když třeba vůbec neumíte kreslit.   Při učení se jazyků mluvte. Není nic horšího, než když žák neumí a bojí se „mluvit“. Jak na studium jazyků? Právě u nich jde především o dialog. Žáci často chápou gramatiku, umí si text přeložit do češtiny, zvládnout napsat slohovou práci. Ale když mají promluvit, dát dohromady své myšlenky a přeložit je do cizího jazyka, nevědí si rady a tápou. Mluvte s nimi a naučte je, že udělat chybu je přirozené. Každý z nás se učil chodit, mnohokrát jsme spadli a někdy se zachytili o předmět v naší blízkosti, přesto chodit umíme. Chtělo to spoustu pokusů, častokrát jsme „spadli na zadek“, ale zvládli jsme to. Stejně tak můžeme zvládnout i cizí jazyky. A Jak poznáte, že je Vaše dítě talent na jazyky? Není předmět jako předmět Celou dobu píšeme o tom, jak dlouho a jak intenzivně se učit, nebo jak žáka přimět ke spolupráci. Zapomněli jsme se však věnovat konkrétním předmětům a tomu, jak se naučit právě je. Ale ono to vlastně nevadí, protože všechny předměty jsou v tomto prakticky stejné. Představme si nyní mapu Evropu, namísto jednotlivých států však dejme konkrétní předměty. Některé spolu sousedí, jsou si blízké a tím pádem patří do stejné skupiny. Dějepis k zeměpisu a přírodopisu, angličtina k němčině, francouzštině nebo ruštině, výchovy k výchovám – tělocvik, výtvarka, občanka, výchova ke zdraví. Ale kam zařadit češtinu s matematikou? Odpověď je velmi jednoduchá. Byť se to nezdá, mají tyto dva předměty společného více než dost. V matematice se probírají grafy, v češtině větné rozbory, slovní úloha zase může vypadat jako příběh, jen ta čísla musíme v onom příběhu najít a správně s nimi naložit. Čeština a matematika jsou výjimečné a člověk si s nimi často láme hlavu. Přesto i matematika je jazyk. Kdekoli na světě řeknete jedna a jedna, vždycky to bude dvě. A čeština? U ní buďme rádi, že jsme Češi. Víte, jak je těžké naučit cizince česky? Připravit jej na důležité zkoušky právě z našeho jazyka? Úkol je náročný pro obě strany, ale úsilí se vyplatí. Když se může cizinec naučit česky, tak proč my bychom se nenaučili cizí jazyk? Náš článek obsahuje opravdu základní tipy a rady, jak naučit děti učit se, ať už během prázdnin či v průběhu školního roku. Ani prázdninové učení nemusí být mučení. Důležitý je čas a vytrvalost, které učení obětujete. Pokud se ani v případě Vaší veškeré snahy nepodaří dosáhnout požadovaných výsledků, zvažte možnost najít pro žáka lektora. S jeho výběrem Vám může pomoci Škola Populo, ve které dělají koordinátorky a lektoři vše pro to, aby student odcházel z lekce s úsměvem na tváři. Lektory má Škola Populo po celé České republice, dokáže Vám proto pomoci i v místě, kde nemá pobočku. Úplným závěrem mějte na paměti, že známky jsou jen předmětem hodnocení, ten test se nemusel podařit přesně tak, jak bychom chtěli, a vždy je čas na nápravu. “Že danou věc umíme se pozná nejlépe podle toho, že ji dokážeme předat dál – vysvětlit komukoli jinému. A o tom celé učení je.”

Není cena jako cena...
1. 8. 2019
Učení

Čísla, vzorce, peníze, daně, výplaty, účetnictví, tabulky a mnoho dalšího. To si představí lidé, když se řekne ekonomie. Už samo o sobě právě tohle slovo mnohým nahání hrůzu, někdy dokonce větší než předmět matematika, která obsahuje alespoň tu geometrii, kde si mnozí mohou vylepšit skóre. Obecně asi největším strašákem je pro studenty a studentky středních škol a gymnázií maturita. Mnozí se jí obávají a u řady z nich vzbuzuje dokonce strach. A co teprve, když tahle dvě slova, maturita a ekonomie, spojíte do sousloví maturita z ekonomie. A právě té se v tomto článku budeme věnovat. Školní zkouška Maturita z ekonomie je zkouškou školní, profilovou, proto je plně v režii středních škol. Záleží přitom na oboru, který studujete. Podle něj se odvíjí množství otázek a okruhů, které se k maturitě máte naučit. Eliška s Veronikou jsou studentky obchodní akademie, každá z nich však studuje jiný obor. Eliška ekonomické lyceum a u maturity ji čeká 25 ekonomických otázek. Veronika má situaci trošku komplikovanější, protože studuje cestovní ruch a čeká ji kombinovaná maturita složená konkrétně z 19 ekonomických otázek a z 6 dalších ohledně cestovních kanceláří. Každý obor má ekonomii jinak náročnou a je mu přidělena také různá týdenní hodinová dotace. To v praxi znamená, kolik hodin předmětu každý týden máte. Proto se setkáváme s čistě ekonomickou maturitou, tzv. „mixem“,  nebo ji obor nemá u maturity vůbec. Rozhodnutí, zdali ji do školní části zařadí, závisí na řediteli konkrétní školy. Tipy, jak uspět Při učení na jakoukoli zkoušku je důležité postupovat systematicky a u ekonomie to platí především. Jde o to myšlenky si správně utřídit a než začnete s jakoukoli přípravou, pořádně si své kroky promyslete. Níže Vám nabídneme několik tipů, jak postupovat, abyste u této zkoušky uspěli. 1. Sešity Listy papíru, blok, sešit nebo eurosložky, zkrátka cokoli, kam jste si zapisovali poznámky z hodin ekonomiky. Však to znáte, učitel něco povídá, vy ho v některých případech ani neposloucháte, a jen bezduše opisujete, co napsal na tabuli. Právě tyhle poznámky se snažte najít, je možné, že se budou krčit někde pod hromadou jiných materiálů nebo budou zastrčené někde v pozůstatcích z dob minulých. Vyhrabejte je! V tuto chvíli jsou tím nejdůležitějším, co máte. Pokud ani po dlouhém hledání nevíte, kde by mohly být nebo jste si jistí, že jste je vyhodili, neváhejte a požádejte spolužačku nebo spolužáka o pomoc. Určitě Vám sešity z ekonomie rádi půjčí na opsání. 2. Opisujte, nekopírujte Nejlepším pomocníkem, jak si část učiva zapamatovat, je jeho opisování. Pokud tedy potřebujete nějaký materiál namnožit, přepište si ho. Nemáme nic proti kopírování, i to je někdy potřeba, ale v rámci opakování si najděte čas na to, abyste si učební materiál ručně přepsali. 3. Vytvořte si portfolio Pokud už materiály máte, začněte s vypracováváním ekonomických otázek. Ty najdete na webových stránkách školy, případně Vám je poskytne vyučující. Každou otázku si napište na samostatný list papíru a pečlivě si ji označte. Pokud maturujete z „mixu“ otázek, poslouží skvěle barevné štítky, na něž si napíšete předmět, ze kterého otázka je. Ke každé otázce si vypište všechno, co k ní víte. Pokud si nejste jistí, používejte učebnice nebo doporučenou literaturu. Na internet se obracejte vždy jako na posledního rádce. Strýček Google může být sice v některých oblastech vítaným pomocníkem, často Vás však může poslat špatným směrem. Dávejte si na něj proto pozor a všechny informace si raději několikrát ověřte. Pokud je u otázky příklad, neváhejte si napsat také vzor výpočtu. Každý papír vložte do samostatné eurosložky. Pokud dáte složky k sobě a přehledně je seřadíte, bude se Vám v nich lépe a rychleji hledat. 4. Sami sebe zkoušejte Mluvte nahlas. Někomu pomáhá sednout si před zrcadlo, jinému zase, když to říká někomu jinému. Nebo si můžete před sebe posadit plyšové hračky a „učit je“ jako ve škole. Zbavíte se tím trémy, učivo si zopakujete a zažijete. Pomůže Vám také, když si zadání konkrétních otázek napíšete na malé papírky a vždy si jeden vylosujete, je pak jen na náhodě, v jakém pořadí budete učivo opakovat. 5. Přepisujte Další tipem, který Vám může pomoci, je psaní. Vytáhněte si konkrétní ekonomickou otázku a napište si na papír všechno, co víte. Výsledek potom porovnejte s Vámi vypracovanou otázkou a sami sebe opravte, použijte třeba červenou propisku stejně jako učitel. Můžete tak sami zhodnotit své znalosti. „Umím na tuto otázku odpovědět?“ „Mám ještě malé mezery?“ „Nebo se mám tuto otázku ještě doučit?“ 6. Den před zkouškou se neučte Určitě jste to už slyšeli a my Vám to rádi ještě jednou zopakujeme. Jeden den před zkouškou je už pozdě na to, abyste se učili, pokud to neumíte doteď, učení na poslední chvíli Vám moc nepomůže. V hlavě budete mít ještě větší zmatek než předtím. Raději jděte ven, vyrazte na výlet nebo se sejděte s kamarády. Tipů a triků, jak se lépe a efektivněji učit, je celá řada. Nezapomeňte na to, že to, co se učíte, Vás musí zajímat. Vypěstujte si vůli k učení, práce poté půjde lépe. Bonusem bude i to, že se Vám zlepší paměť, jen musíte vědět, jak na to. Žádný strach, ono to dobře dopadne! Pokud se přípravě budete opravdu poctivě věnovat, vždycky si něco zapamatujete. Tady platí přímá úměrnost, čím více budete opakovat, tím větší budou Vaše vědomosti. Ale pokud Vám učení už od začátku neleze do hlavy a Vy víte, že přípravu sami nezvládnete, neváhejte a zvolte lektora. Lektor je člověk, který Vám rozumí. Stejně jako Vy si prošel obdobnou zkouškou, proto se Vám nebude smát, pokud nebudete znát odpověď. Společně se pustíte do příprav a lektor Vám dovysvětlí vše, co bude potřeba. Jednou z možností, kde ho hledat, je Škola Populo. Koordinátorky doučování Vám najdou vhodného lektora, ať už jste z kterékoli části České republiky. Navrhnou Vám intenzitu lekcí přímo na míru, zodpoví všechny Vaše otázky a vymyslí dokonalé řešení přímo pro Vás. Své pobočky má Škola Populo v Praze, Brně, Olomouci a Ostravě, avšak lektory má po celé České republice, využít můžete také výuku přes Skype, kterou taktéž nabízí. Pokud doučování hledáte nebo Vás cokoli zajímá, neváhejte se na Školu Populo obrátit.

Naučte se učit
22. 11. 2018
Učení

Studium a nabyté znalosti jsou jednou ze základních podmínek k dosažení kvalitního zaměstnání a potažmo i úspěšné životní kariéry. Všichni musíme strávit většinu dětství a mládí ve školní lavici a současný trend ve vzdělávání tuto laťku posunuje až do dospělosti. Vysoké školy jsou proto již dnes skoro nutností a univerzitní vzdělání si mnozí musí dodělávat i v dospělém věku. Ten, kdo chce dosáhnout kvalitního vzdělání, se musí nejen hodně učit, ale musí se učit i efektivně. A právě zde má naše školství menší deficit. Učební plány jsou sice velmi komplexní a poskytují dětem soustavný výklad látky z mnoha humanitních a přírodní věd, nicméně techniky, jak se mají efektivně učit, spočívají v pouhém memorování dat. Není proto divu, že ani několik hodin denně, které studenti stráví ve škole, nestačí k tomu, aby si látku zapamatovali a zejména se ji naučili správně chápat. Přitom by stačilo tak málo. Třeba nějaký předmět, který by s nimi nacvičoval různé metody, jak se lépe učit, memorovat data a zejména to, k čemu příslušné informace vlastně využít. Bohužel je tomu právě naopak a od žáků se očekává, že si nějakou techniky studia vyvinou sami, a to ideálně ve volném čase. Protože k něčemu podobnému samozřejmě jen tak nedojde, uvedeme si níže alespoň základní okruhy, jak se lze lépe učit. Systém Když se pouštíme do nějakého náročného úkolu nebo do něčeho, do čeho se nám moc nechce, musíme si nejprve udělat konkrétní plán, jak dosáhneme cíle a vytvořit si systém práce, jak budeme postupovat. Mnohdy k tomu však nestačí pouze si sednout za stůl, otevřít učebnici a nahlas si číst. V první řadě je potřeba vybudovat si pozitivní návyky. Pokud cítíme při studiu nechuť, nedonutí nás k jeho opakování nic. A právě návyk je něco, co pracuje za nás. Nevyvoláváme jej svou vůlí, ale postupnou prací a opakováním a on se nám pak začne připomínat se sám. Nejčastěji má podobu jen nějaké připomínky v podobě myšlenky nebo pocitu v těle a nutkání něco vykonat. Pokud někdo například pravidelně cvičí každé ráno, vytvoří si návyk, který mu bude každé ráno připomínat, že je čas rozhýbat tělo. A není k tomu potřeba příliš dlouhý čas, protože návyky se budují poměrně rychle. Důležitou věcí je bezpochyby jedno místo nebo pokoj, kde se pravidelně učíme. To místo nám musí být nějakým způsobem příjemné (např. nás nesmí tlačit židle nebo být málo osvětlené). Dalším požadavkem je časový limit. Představa, že nás čeká několik hodin studia odradí kohokoliv, ale představa, že mu musíme vyhradit jen třeba 20 minut a pak zase dalších 20 minut někdy večer, zase takové drama není. Posledním prvkem je vedení si úhledných zápisků, třeba v podobě školních sešitů. Náš mozek se totiž učí velmi dobře tím, že informace přepisujeme a kreativně je tak zpracováváme (třeba kreslí i obrázky). Přístup a forma jakou si vedeme sešit, může odrážet i naši schopnost si látku zapamatovat. Komu se chce učit ze sešitu, v němž je chaos, škrtání a škrabopis? Paměť Mnohdy se však stává, že i ten nejlepší systematik, co se učí pravidelně a vede si úhledné sešity, musí zasednout za stůl na delší dobu a nahrnout si do hlavy velkou spoustu informací. Blíží se totiž zkoušení, písemky nebo dokonce přijímací zkoušky na střední školu či maturity. Dítě, které bylo zvyklé se učit vždy jen část probrané látky, musí najednou zvládnout doslova vše. První problém, na který student narazí, je, že si požadované informace jednoduše není schopen zapamatovat. Typickým příkladem jsou seznamy spisovatelů a děl, které napsali. Pokud jde někdo dělat zkoušku z celé české a světové literatury, jsou to často stovky jmen. Podobně je tomu i u historických dat, jmen králů, ale i například chemických sloučenin. Jsou to data, které si nelze logicky odvodit, ale je potřeba si jen nějak zapamatovat. Existuje mnoho mnemotechnických pomůcek, ale asi nejefektivnější z nich je metoda loci nebo také metoda mentálního paláce. Ta pracuje s naší prostorovou pamětí a místy jako jsou byty a domy, v nichž žijeme nebo cesty, kterými pravidelně chodíme. Na nich si musíme zafixovat několik výrazných prvků (např. obrázek na zdi nebo dopravní značku) a s nimi vizuálně asociovat informace, které si chceme zapamatovat. Tyto asociace mohou být i úplně iracionální a často i komické. Mnohdy platí, že čím směšnější jsou, tím lépe si je naše paměť uchová. Nicméně metoda loci funguje velmi dobře na krátkodobou paměť a je vhodná spíše pro memorování seznamů nijak nesouvisejících dat. Abychom si věci pamatovali dlouhodobě a v souvislostech, je potřeba jim porozumět a vidět, jak reálně vypadají nebo fungují. Ideální prostředkem k nabytí takových informací je internet a zejména zdroje jako YouTube, kde nalezneme mnoho kvalitních videí, které vysvětlují například fyzikální jevy v praxi, ukazují jak počítat matematické příklady nebo informace o nějaké historické události. Jejich velkou výhodou je jasnost, stručnost, zábavnost a důraz vizuální informace a zkušenost. Motivace Studium však umí být nudné a ubíjející i pro ty nejnadšenější studenty a dítě může mnohdy ztratit základní motivaci, proč se mu vlastně vůbec věnovat. Mnoho dětí se velmi správně ptá, k čemu je to vše dobré a jaký to má smysl? Proč se snažit mít lepší známky a dostat se na tu nejlepší školu? Pokud si dítě klade takového otázky, nepřímo míří k další otázce, která souvisí s tím, co vlastně bude v životě dělat nebo jaké bude jeho povolání. Samozřejmě zvolit si zaměstnání na základní nebo střední škole často není úplně reálné, ale studium lze nasměrovat například k tomu, co bude dítě studovat na vysoké škole. Třeba takoví medikové musí ovládat přírodní vědy, studenti práv zase vědy společenské a ekonomové matematiku. U všech tří zmíněných si navíc musí student nastudovat i mnoho dat navíc, protože vysoké školy počítají s jistou formou zájmu o dotyčnou látku a obor.

Jak se lépe učit: 3. díl
30. 7. 2018
Učení

Jak na svou paměť? Ve dvou předchozích dílech seriálu jsme si řekli něco málo o tom, co potřebuje každý student k tomu, aby se vůbec něco úspěšně naučil. V první řadě musí mít nějakou elementární motivaci, protože studium látky se mu nesmí úplně hnusit a musí si najít něco, co jej alespoň trochu oslovuje. Za druhé si pak musí studium rozumně rozložit, nechtít se naučit vše na jeden zátah, ale umět si udělat nějaký plán, aby se jeho mozek nezačal bouřit a bránit se zvýšené námaze. Pomiňme banální rady, které spočívají často v tom, že si má dítě v pokojíčku uklidit, dodržovat pitný režim, sem tam si otevřít okno a jít se projít. Tyto věci se sice hodí, pokud si chceme od studia na chvíli ulevit nebo si jej zpříjemnit, ale samotnou látku nás nenaučí. Nyní jsme totiž již ve fázi, kdy se student začal opravdu učit, jde mu to a baví jej to, ale jeho paměť tolik informací jednoduše neunese. Přesně k tomuto existují paměťová cvičení, která pracují s obrovskými rezervami naší paměti, jež nevyužíváme. Jednoduše řečeno vedou k tomu, že si náš mozek bude za jistých podmínek pamatovat velké seznamy dat a ty se nám budou vybavovat přesně tehdy, když je budeme potřebovat. Vzpomínání pozpátku Mnohdy se stane, že se musíme naučit látku nebo seznam dat, které nejsou provázány logicky, ale velmi volně. Naše mysl i paměť však mají logiku rády a jsou schopny, pokud jim dáme dostatek potřebných pojítek, vygenerovat souvislosti, které nám pomohou si vzpomenout na cokoliv. Uveďme si k tomu hezké přípravné cvičení. Večer, když vás již nečekají nějaké nové zážitky nebo další novinky, se pokusíte si v paměti rekonstruovat celý den. Je však potřeba postupovat pozpátku. Upomínáte se tedy na vše, co jste během dne dělali, ale vycházíte ze současného momentu. Ideální formou je si své vzpomínky psát na papír (v celých větách nebo jen bodově). Brzy zjistíte, že si vybavujete i ty nejmenší detaily, včetně dojmů nebo myšlenek, které jste z nich měli. Ovšem pozor, druhý den si je budete vybavovat už jen s obtížemi a další dny to bude skoro jako byste vzpomínali na dávnou minulost. Mnozí lidé tuto techniku objeví, pokud si píší deník nebo si v dospělém věku revidují diář. Ačkoliv neslouží přímo ke studiu, ukáže vám, jak vaše paměť funguje a jak velké kapacity má. Ti, co si tuto metodu vyzkouší opakovaně, za čas také mohou zjistit, že jejich mysl je pozornější k detailům v jejich okolí, což se bude hodit k technice paměťových paláců, které uvádíme níže. Mnemotechnické pomůcky Při studiu se často každý setkává s tím, že je potřeba si např. zapamatovat mnoho jmen autorů nebo umělců, které je potřeba nekomolit a reprodukovat u zkoušky správně. Mnohdy je také potřeba si je pamatovat v rámci nějaké skupiny, protože se jedná o jistou generaci spisovatelů. Jak si je však má člověk zapamatovat, když mezi jejich jmény není žádná souvislost? V první řadě je dobré je slyšet opakovaně nahlas. Většina z nás má dobrou sluchovou paměť, protože ji musíme cvičit v každodenní komunikaci a musíme si pamatovat, co nám lidé zrovna říkají nebo nám řekli před nějakou dobou. Pokud se učíme libovolný seznam jmen, je dobré si je znovu a znovu nahlas opakovat. Z tohoto důvodu je například zásadní, že žák musí chodit na hodiny, kde příslušná jména nebo data někdo nahlas dokola opakuje. Až později na vysoké škole zjistí studenti, co to znamená učit se na zkoušku z předmětu, na který nechodili a většinu jmen tedy nikdy neslyšeli. Pokud si však seznam nejste schopni zapamatovat ani tímto způsobem, pomůže vytvoření umělých souvislostí. Jména si lze zapamatovat pomocí jejich komolení nebo uvádění do souvislostí s věcmi, které se snadno zapamatují. Pokud se někdo jmenuje třeba Kocourek, je pro většinu z nás snadné si jeho příjmení pamatovat, protože si jej asociujeme s obrazem kočky. Pokud se však někdo jmenuje Dvořák, je potřeba si jej asociovat buď velmi obecně, například jako toho, kdo má “velmi obyčejné příjmení”, nebo si jej představit jak se někomu “dvoří”. Často pomůže i asociace na známou osobnost, jako je například herec Josef Dvořák. Výsledky těchto asociací mají často podobu bizarních a chaotických představ a nesmyslů. Naše paměť však na podobné postupy slyší, funguje lépe a dokonce je i vyhledává, protože jsou často komické a zábavné, což se u nudného studia docela hodí. Paměťový palác Pokud se však setkáte s opravdu dlouhým seznamem a nejsou to jména osobností, u kterých si můžete dohledat jejich fotky, ale třeba seznam nějakých naprosto běžných slov, pak je tu k dispozici ještě jedna podstatně komplexnější metoda. Je to metoda známá již řeckým a římským řečníkům, jako byl Cicero nebo Quntilianus, a kterou používají i lidé se “zázračnou pamětí”. Říká se jí metoda loci nebo metoda trans, ale nejčastěji je známa jako paměťový palác. Její podstatu naznačuje latinské slovo loci, které znamená místo nebo jakou lokaci. Je to tedy metoda, která vychází z naší schopnosti zapamatovat si cestu, po které opakovaně každý den chodíme nebo ji známe. Pokud máme totiž tuto cestu dobře prochozenou (nejčastěji k domovu, do školy, do práce nebo na autobus či tramvaj), naše paměť si je schopna ji otisknout a vybavit na požádání. Důležitým prvkem je i mnoho detailů a věcí, které na ní potkáváme. Jsou to například květiny, stromy, barevné cedule nebo sochy, ale i věci rozbité nebo pokažené. Jednoduše cokoliv, co je nějak výrazné a vtáhne naši pozornost a upoutá naši paměť. A protože se nám taková cesta otiskla do naší paměťové stopy, není poté nic snazšího, než si k těmto místům v představivosti vizuálně přiřazovat věci, které si potřebujeme zapamatovat a dávat je do nějakých zajímavých souvislostí. Ideálním cvičením je zapamatování si například nákupu, který si nenapíšeme, ale jednotlivé věci, které chceme koupit, asociujeme s příslušnými místy. Pokud je na naší cestě například zahradní plot s hroty a my si potřebujeme pamatovat, že musíme koupit červená jablka, pak si představíme, jak je jedno z těchto jablek na plotě napíchnuté. V dnešní době máme, oproti starým Římanům, i mnoho užitečných technologií, které nám naši práci usnadní. Postačí si tedy najít nějaké video na YouTube, kde nám někdo natočí nebo nafotí místo, kam sám chodí. Na video je potřeba se pozorně podívat, čímž si jej zapamatujeme, a pak vyzkoušet.

Jak se lépe učit: 2. díl
23. 7. 2018
Učení

Jak pěstovat vůli k učení? Každý asi zná příklad ideálního žáka, který se neustále učí a vše, čeho dosáhl, získal jedině svou nezlomnou pílí a dřinou. Sice ho to nemuselo úplně bavit, ale získal si respekt učitelů a díky němu měl i samé jedničky. Pro učitele se stal vzorem a ostatním dětem byl nabízen jako příklad, jak se správně učit. A pokud se nějaké dítě ptalo, co je tím, co jej žene dál – byla to vedle jiného jeho “silná vůle” ke studiu. Většina dětí se takto jistě zkoušela učit, ale jen málokdo byl ochoten něco podobného dobrovolně podstupovat. Látka, kterou bylo nutno se našprtat, byla většinou nudná a ona “síla vůle” spočívala v tom v sobě potlačit přirozenou touhu si hrát, jít na chvíli ven za kamarády nebo jen tak lelkovat a znalosti jednoduše vysedět. Co když je však tento model silné vůle úplně špatný a její nabytí je v reálu podstatně snazší. Co když každý z nás si může osvojit, a to i v dětském věku, pár postupů a triků, jak si zvyšovat kapacitu své vůle a dosahovat identických úspěchů jako oni bájní a nezlomní šprti? Silnou vůli si lze vytvořit Se silnou vůlí se člověk nerodí, silnou vůli je potřeba si vypěstovat. Zásadní informací, kterou bychom v tomto ohledu měli znát, je, že silná vůle se nebuduje během nahodilých úkolů, které nás donutí k vyšším výkonům. Buduje se spíše pomalým tempem v rámci úkolů, které nám nezaberou moc času a kde ani nezaznamenáme, že musíme něco obtížného překonávat. Pěstování vůle tedy není o tom se do něčeho nutit a překonávat silně nepříjemné pocity, ale často o pravém opaku. Naše rezervy volní energie jsou totiž skoro neomezené a jediné, co nám brání v jejím plném využití, jsme my sami, přesněji řečeno náš mozek. Náš mozek totiž vyhodnocuje a určuje, kolik vůle nám na příslušný úkol nadávkuje, a když mu dojde trpělivost, dá nám to znát velmi jasně v podobě poklesu energie a nechuti něco dělat. Svůj mozek musíme tedy vycvičit a často na něj použít i různé triky, které jej udrží v ideální náladě a chodu. Dávkování Jedním z prvních přístupů, jak si začít pěstovat silnou vůli, je si práci začít dávkovat. Pokud je před vámi tedy nějaký náročnější úkol, nepouštějte se do něj hned bez předběžného plánování, ale naopak si jej rozložte do menších úseků. Samozřejmě je potřeba znát deadline, kdy jej musíte dokončit. Něco jiného je úkol, na který máte celý týden, a něco jiného je úkol, který musí být zítra hotov. V obou případech jej však lze nějak segmentovat a věnovat se mu po částech. Proč něco takového dělat? Náš mozek si totiž velmi snadno poradí s úkoly, které nejsou zase tak náročné, trvají krátce a nezačnou hned nudit. Pokud si tedy stanovíte dejme tomu jednu hodinu denně, kdy se musí prostudovat jistý úsek látky, pak máte k dispozici zbytek dne pro jiné činnosti a náš mozek nám během této hodiny poskytne překvapivě vysokou míru energie a vůle. Důležité je stanovit si nějakou hranici či limit. Pokud si například řekneme, že nyní přečteme pětinu textu a dáme si na to hodinu, náš mozek se bude na tuto pětinu soustředit lépe, než kdybychom chtěli přečíst celý text. Nebo si naopak můžeme říct, že přečteme během této hodiny celý text velmi rychle a povrchně, ale zatrháme si důležité pasáže a v dalších hodinách se už budeme věnovat jenom těmto pasážím. Pokud se budete snažit a nebudete během této hodiny studia nebo práce zbytečně prokrastinovat, budete překvapeni, že na další podobně vymezený úsek vám váš mozek nebude již klást takový odpor, začne vám vycházet vstříc a za čas začne při podobné námaze nabízet i pozitivní emoce. Vůle k větším úkolům Tyto pozitivní emoce poté promění i váš přístup k náročným úkolům, které jsou často limitovány i časem. A to stejné platí u dětí! Například na písemku, která dítě čeká zítra, se bude učit systematičtěji a rychleji a nebude zaplavováno pocity paniky a nervozity. A s podobnými menšími úspěchy se budou měnit nejenom jeho studijní nebo pracovní návyky, ale i jeho osobnost. Tato proměna bude spočívat zejména v nárůstu jeho sebevědomí. Silné sebevědomí také souvisí s tím, že se naučí regulovat vlastní volní energii. Když bude potřeba zabrat a pracovat celý den, tak to prostě udělá. S vaší pomocí si rozloží úkol na menší části a postupně je všechny absolvuje. To se mu bude hodit zejména během přípravy na obtížnější zkoušky, jako jsou přijímačky, maturity nebo reparáty. V mnoha případech se o vybudování těchto návyků umí postarat i lektor, který by jej mohl doučovat a s vašimi instrukcemi i vést k větší metodičnosti a systematičnosti. Proto není na škodu si na pomoc přizvat i někoho jiného třeba na doučování.

Jak se lépe učit: 1. díl
16. 7. 2018
Učení

To, co se učíte, vás musí zajímat Každý z nás byl vychováván v představě, že čím déle se učíme, tím více toho budeme umět. Přímá úměra v případě studia a memorování látky však jaksi neplatí. Tedy kvantita hodin strávených nad učebnicí neodpovídá tomu, kolik látky si zapamatujeme. I přesto musí děti denně absolvovat minimálně čtyři vyučovací hodiny ve škole a s věkem počet hodin může narůst až na šest až sedm za den. Studium tedy dítěti pohltí většinu pracovního týdne a ukousne ještě z volného času po škole a o víkendech, protože se předpokládá, že se bude učit i doma. Na tom, že to není úplně funkční, se asi všichni shodneme. V tomto seriálu zkusme popsat alespoň některé efektivnější metody vhodné k motivaci dítěte, aby se učilo kvalitněji, efektivněji a bez přílišného skřípění zubů. Učíme se efektivně? Jednou z nejsmutnějších stránek času stráveného ve škole je, že nás nikdo nenaučí postupy, jak se učit efektivněji. Lidská mysl je zjednodušena jen na jakýsi trychtýř, do něhož je potřeba nalít nebo vyloženě natlačit co nejvíce informací. Lidská paměť je zase skladiště, kde je potřeba jen udržovat pořádek, protože kapacity by měly být nekonečné. V praxi to znamená, že pokud dítě něco neumí, pak si toho buď do hlavy natlačilo málo, nebo si ve svém „paměťovém skladu” neuklidilo. Pokud mu však látka do hlavy neleze nebo mu z ní rychle mizí, je rada, jak to napravit, prakticky vždy stejná – více se učit. Pedagogické metody totiž nikdy neselhávají, dítě se musí jen více snažit. Nebo ne? Co nás zajímá, to si pamatujeme Většina z nás určitě někdy v nějaké podobě u sebe objevila zvláštní paměťovou schopnost. Věci, které nás baví, si pamatujeme do naprostých detailů, a to často i ve vizuální podobě a ti nejnadšenější jsou schopni citovat slovo za slovem z paměti. Takové dítě si do detailu pamatuje, co se stalo ve všech dílech jeho oblíbeného seriálu. Pohádkové knížky nebo dětské komiksy zná nazpaměť a často si pamatuje jejich čísla nebo to, co bylo na jednotlivých obálkách. Oblíbené písničky nebo legrační básničky opakují s dokonalou přesností nebo si pamatují detaily pohádky, kterou jim rodič vykládal včera a které stačil úspěšně zapomenout a pozměnit. Věci, které děti však nebaví, si jednoduše nepamatují. Univerzálním činidlem paměti je tedy veliký zájem o danou problematiku. Pokud nás něco baví a absolutně nás to do sebe vtahuje, naše paměť podlehne a začíná fungovat jako přesný nástroj, který zaznamená každý detail. Dokonce i po letech zjišťujeme, kolik detailů si pamatujeme z příběhů, které jsme viděli nebo četli jako malé děti. Jak to aplikovat na školní látku? Potíž může nastat, pokud budeme chtít podobné metody aplikovat na školní látku. Ta totiž v dětech moc zájmu nevzbuzuje. Odpověď je snadná. Je to forma, v jaké je látka podávána. Stačí se jen podívat do učebnic nebo sešitů, které používá vaše dítě nebo jste kdysi měli ke studiu vy. Autoři učebnic, často akademické kapacity ověnčené mnoha tituly, jako by nebrali v potaz, že je píší pro malé děti, které je potřeba zaujmout. Dítě, a často ani dospělý, si neumí pod abstraktními a složitými termíny z fyziky a chemie představit něco konkrétního a klasickou výukovou metodou proto zůstává kapitoly přepisovat a učit se je nazpaměť. Než tedy začneme do dětí hustit poučky a data např. z chemie nebo biologie, je potřeba jim ukázat, jak úzce se studium chemických prvků nebo zvířecí říše dotýká jejich životů. Nemusí to být hned výroba třaskavin či chov jedovatých plazů, ale stačí alespoň něco trochu praktického. Učitelé mají dnes velkou výhodu v tom, že je k dispozici mnoho vizuálního materiálu z internetu, o kterém se jejich starším kolegům ani nesnilo. Děti, které mívají často tendenci k závislosti na počítači, mohou onu závislost využít alespoň trochu konstruktivně a vyhledávat si informace samy. Budete se divit, kolik z nich je toho schopno a kolik z nich to bude bavit. Je to definitivní řešení? Bezpochyby nikoliv, protože studijní látka bude stát vždy za zábavnějšími pohádkami, kreslenými seriály a počítačovými hrami. Na druhé straně i to málo, které dokáže dítě nějak zaujmout a vytvořit v něm emoci, zůstane v jeho paměti déle, než pouhé biflování nazpaměť. Příště si povíme něco o tom, jak na paměť a co jsou to paměťové triky.

Jak zvládat stres s učením?
31. 5. 2017
Učení

Konec školního roku se neúprosně blíží a každému žákovi i studentovi nastává období, kdy musí zabrat a pokusit se vylepšit si špatné známky, které mu hrozí na vysvědčení. Náhlá nutnost intenzivní přípravy na různé zkoušky, testy a písemky, kterými si každého žáka učitelé rádi prověří, však není pro děti i teenagery vůbec snadná věc. Na přelomu jara a léta je venku již hezké počasí a nikdo nevidí důvod, proč dobu strávenou ve školní lavici, navyšovat ještě doma za stolem. S úbytkem volného času k relaxaci a na koníčky, může přijít i špatná nálada, nechuť ke studiu a následný stres. Hledání strategie, jak to vše úspěšně zvládnout, může vést k mnoha výčitkám a skřípění zubů. Měli jsme se začít učit dříve, soustavně a samozřejmě vždy více, tedy ideálně i po škole v našem volném čase. To samozřejmě není vůbec reálné a pokud člověk není pověstný “šprt”, který se učí účelově nebo aby se zavděčil paní učitelce, je skoro jisté, že tento ideál nikdo nikdy nenaplní. Neházejme ale flintu do žita! Níže si uvedeme několik rad, tipů a triků, jak toto období přežít. 1. Plán a načasování Udělejte si jasno v tom, co přesně se musíte doučit a za jak dlouho to musíte zvládnout. Hned teď si vezměte tužku a papír a pište si: Na kterých předmětech musíte zabrat? Jaká témata v rámci těchto předmětů si musíte dostudovat? Kolik hodin volna vám ještě zbývá? Přesněji řečeno, kdy se vracíte ze školy a kdy chodíte spát? A kolik času si musíte vyhradit pro jiné zájmy a povinnosti? A teď – kolik hodin si myslíte, že vám studium jednotlivých předmětů bude zabírat? Dá se to nějak reálně zvládnout? A jak? 2. Neučte se sami Řekneme, že jednoduchou matematiku time-magementu máte již za sebou. A je asi dost pravděpodobné, že vaše výpočty budou vycházet v záporných číslech. Sami na to nestačíte a času je málo. Řešení ovšem není v kvantitě hodin, které za stolem nad učebnicí strávíte, ale v jeho kvalitativním využití. Buď máte k dispozici nějaké tipy a triky, jak se lépe učit (některé z nich vám prozradíme níže), nebo najdete někoho s kým se budete učit a kdo o dané látce něco ví. První, kdo se nabízí, je kamarád či kamarádka, kteří studují stejnou látku jako Vy, případně i trpělivý rodič. Když ovšem hodně teče do bot, nikdo podobný není po ruce nebo jde o složitější látku, budete si muset najít někoho, kdo se na doučování specializuje. První variantou je soukromý učitel (často vysokoškolák nebo učitel v důchodu), variantou druhou je škola na doučování, která vám zajistí rovnou celý servis. Negativa jednotlivce jsou v nedostatku kontroly a standardu a nabízí se najít instituci, která to za vás vyřeší (např. Škola Populo). 3. Efektivita Máte tedy plán, máte i někoho s kým se učíte, ale látka vám i přes to pořád do hlavy sama nenatekla. Kde je tedy háček? Háček je ve vás samotných. Tedy spíše ve vašem mozku a v ní uložené paměti. Tito dva kamarádi se velmi rádi brání čemukoliv, co je oba (a tedy i nás) nudí. Na výhrůžky zlé paní učitelky neslyší, protože jim pětka na vysvědčení zjevně nevadí. Zlobí jak malé děti, odtahují vás od úkolů, které by se se daly s trochou vůle za pár dní soustavného učení zvládnout, směrem k zábavě a tomu, čemu se dnes moderně říká “prokrastinace”. Je jim jedno, že vám toto lelkování práci nijak neukrátí a čas si budete muset nahradit. Mozek a paměť tedy nutno nějak přesvědčit a vyzrát na ně. Tupý dril a memorování, ke kterému nás ve škole často vedou, na ně moc nefunguje. Zkusme najít tedy něco, co na nás zabírá. 4. Zájem Jednoduchým trikem mysli, jak zvýšit efektivitu učení, je vybíravou paměť zaujmout něčím atraktivním. Jste zvědaví? A chcete vědět, jak věci fungují nebo k čemu jsou užitečné? Pak máte bod plus. V dnešní době internetových vyhledávačů s nepřeberným počtem obrázků a videí můžete nejen získat extrémně rychle základní přehled a představu o dané látce, ale často se do ní i ponořit a najít fascinující a překvapivé souvislosti. Nechápete nějaký fyzikální zákon či chemickou reakci? Nevíte, jak si představit podivného bezobratlého tvora nebo mikroorganismus? Není vám jasná nějaká souvislost z dějin středověku? Vše toto se dá pochopit velmi rychle a pokud vzbudíte zájem, uvidíte, kolik detailů vám o dané problematice v paměti uvízne. Brzy zjistíte, že pokud něčemu opravdu rozumíte, najdete pro to i jasnou praktickou aplikaci. 5. Paměťové triky Pokud vás příslušná látka opravdu nebaví nebo patříte k těm, co nejsou tolik zvídaví a jen se to musí “nadrtit”, pak musí ke slovu přijít techničtější metody. První úvaha je jednoduchá? Proč nám, i přes tu všechnu snahu a hodiny strávené ve škole, v paměti nic nezůstává? A jak je možné, že si to neumíme vybavit, když potřebujeme? Důvod je ve filtru, který mezi sebou mají krátkodobá a dlouhodobá paměť. Ta první má kapacitu velmi omezenou a je to jen jakási čekárna pro informace. Ta druhá má kapacitu nejspíš neomezenou, ale její “skladníci” si vybírají, co do ní uloží, a mají docela přísná pravidla. Bohužel my jsme až ti poslední, kdo mají vliv na to, co se nakonec do onoho “skladu” dostane. Minimálně si to musíme u svých “zaměstnanců” obhájit a často i vytvořit i nějaký trik a menší podvod, aby se dělo to, co chceme. Základní technikou, jak dlouhodobé paměti něco vštípit, jsou mnemotechnické pomůcky. Ty mají velmi často formu hry. Jsou to básničky, které se rýmují nebo dětské barevné obrázky. Ty naši paměť zjevně hodně baví. Oním trikem je, že do nich zašifrujeme požadovaný komplex informací, který by se jinak nedal snadno zapamatovat. Příkladem, který každý z nás zná, jsou vyjmenovaná slova (jako např. befelemepesseveze). Tato technika je velmi dobrá k tomu, abyste se naučili posloupnost slov, mezi nimiž není jasná kauzální souvislost. Ale ne na vše nutno používat tak kryptické techniky a mnozí z nás nemají tak dobrou auditivní paměť. Naopak většina z nás má paměť vizuální. Jednoduchá vizuální technika je např. tato – napište si deset slov, které spolu zjevně nesouvisí a snažte se mezi nimi ty souvislosti vytvořit tím, že si je představujete jako obrázky nebo scénky. Výsledkem bude často nesmyslná a mnohdy i vtipná představa. Slova jako papoušek, telefon a kolo spolu nemají moc společného. Když si ale představíme papouška, který telefonuje a jede při tom na kole, naše paměťová centra ji uchovají s největší radostí. Tuto techniku lze trénovat a díky ní lze uchovat v paměti i celé řetězce slov. Má to jeden háček, a to, když nám nějaký z obrázků vypadne. Podobná menší porucha může zbořit i celou konstrukci. Aby k něčemu podobnému nedocházelo, lze využít prostorové paměti, o které mnozí z nás ani netuší, že ji mají k dispozici a lze ji trénovat denně. Tento typ paměti pracuje s místy, v nichž se musíme každý den pohybovat a známe zde i drobné detaily, které na cestě těmito prostorami bezprostředně potkáváme. Může se jednat o místa, která míjíme denně na naší cestě do školy nebo do práce, a samozřejmě i o místa, kde žijeme a jež známe pravděpodobně ještě detailněji. Může se však jednat i o naše vzpomínky na místa našeho dětství (např. dům prarodičů), místa úplně vymyšlená či úplně fantastická, která nemají základ v realitě. Podstatné v těchto prostorách je fixovat si jednotlivé předměty (např. hřiště, lavičky, stromy, telegrafní sloupy, apod.) a k nim přiřazovat slova, která si chcete zapamatovat. Proces vzpomínání probíhá tak, že ve své mysli po tomto prostoru chodíme a u jednotlivých míst nám naskakují žádaná slova. V ní lze překvapivě uskladnit velké množství informací a to tak, že jsou jsou umístěny velmi přehledně. Této technice se říká paměťový palác. 6. Zpátky na začátek Po tom, co zvládnete alespoň jednu z výše zmíněných technik a úspěšně složíte zkoušky, začne vše opět nanovo. Vrátíte se zpět do školy a přestože se její osnovy nezměnily, vy jste jiní lidé. Může se vám stát, že dříve nudný výklad paní učitelky, vám nyní dává smysl. Již se umíte učit, víte, jak být efektivní a protože studujete soustavně, máte informace o látce i z internetu. Díky soustavnosti víte, že se stačí učit často jen málo a krátce, abyste se nezahltili. A protože ovládáte důmyslné paměťové techniky, nemusí vás frustrovat, že zapomínáte.

Když učení neleze do hlavy...
5. 5. 2017
Učení

Mnozí z nás to znají. Termín testu, důležitého zkoušení, přijímacích zkoušek, či maturity se nezadržitelně blíží. Vnímání času se mění. Přijde nám, že ubíhá stále rychleji a že nemůžeme stihnout naučit se vše, co je od nás požadováno. Zároveň máme pocit, že vynaložené úsilí neodpovídá kýženému efektu. „Já si z toho nic nepamatuju! Tohle nikdy nemůžu dát! Už se z toho učení fakt zblázním!“ Co v takové situaci dělat? Chtělo by se říci, že tady je každá rada drahá. Přesto jsme si pro vás připravili několik osvědčených doporučení, která jistě stojí za to vyzkoušet v případě menší či větší studijní krize. Čerstvý vzduch pomůže Zní to sice banálně, ale přísun čerstvého vzduchu dokáže téměř zázraky v případě potřeby nabrání nových sil a energie do učení, či obecně jakékoliv duševní činnosti. Nejrychlejší a nejdostupnější variantou je otevření okna. Ještě lepší službu učiní krátká procházka, anebo jakákoliv venkovní fyzická aktivita dle osobních preferencí a zájmu. Lze namítnout, že v takové chvíli na žádnou podobnou činnost není čas ani nálada, nicméně zkušenosti říkají, že alespoň na chvíli vypnout, ideálně někde venku, je pro novou chuť do studia výbornou volbou a investicí, která se bohatě vrátí. Změna prostředí Všimli jste si, že někde vám jde příprava do školy skoro sama od sebe a jinde se ani přes veškerou snahu nedokážete soustředit. Právě nalezení oblíbeného místa či koutku pro učení je také jedním z hlavních předpokladů efektivní přípravy do školy. Někteří z nás potřebují absolutní klid, jiní snesou nějaký ten rušivý element. Existují i tací, kteří říkají, že bez sluchátek na uších a své oblíbené hudby by se vůbec nemohli učit. V každém případě, konkrétní místo a prostor, v němž probíhá příprava do školy, ať už se jedná o běžné psaní úkolů, anebo systematické učení k důležité zkoušce, by mělo být k tomuto účelu pokud možno co nejvíce uzpůsobeno. Ve dvou se to lépe táhne Novou a tolik potřebnou motivaci nám dodá, jestliže do naší školní přípravy zapojíme někoho dalšího. Může to být spolužák, ale klidně i někdo jiný – třeba sourozenec, anebo starší parťák. Zkrátka kdokoliv, s kým se můžeme navzájem podporovat, poradit si, sdílet, vysvětlovat a podobně. Do učení se tak může dostat i zdravá soutěživost, neboť při společné přípravě dvou či více spolužáků lze porovnávat jednotlivé pokroky. V případě pomoci ze strany staršího sourozence, případně zkušenějšího studenta, je pak takový parťák užitečný nejen ve smyslu předávání znalostí, ale také určité inspirace a dohledu. Energie je základ Ač se to možná nezdá, i při učení spotřebujeme mnoho kalorií. Dostatečný přísun jídla i pití během procesu učení je tak dalším z předpokladů úspěchu našeho snažení. Samozřejmě by se z plánované přípravy do školy nemělo stát hodování, kdy naši pozornost bude přitahovat spíše občerstvení než materiály do školy. Proto lze doporučit například zakousnout něco dobrého k jídlu krátce předtím, než se vrhneme a naplno ponoříme do skript, notebooků, sešitů či lejster. Zároveň bychom měli mít stále po ruce, anebo alespoň v dosahu několika kroků, osvěžení v podobě vody či jiného (nealkoholického :-)) nápoje. Se Školou Populo učení do hlavy určitě poleze V naší škole si i díky bohatým zkušenostem našich lektorů uvědomujeme, že žák nemusí být vždy naladěn na vlnu pozitivní motivace do učení, anebo se zrovna nemusí nacházet v té pravé studijní formě, a tak nepodceňujeme ani zdánlivé maličkosti, jež ve výsledku mohou velmi ovlivnit efektivitu bojové vzdělávací mise za lepší známky na vysvědčení. Klidné prostředí útulných a moderních učeben, vždy připravené čerstvé občerstvení a také především citlivý či důsledný dohled našich kamarádských a zároveň odborně zdatných lektorů tvoří osvědčený mix ingrediencí, proti kterým bude i ta největší nechuť k učení, či snad počínající zoufalství, zcela bez šance.

Nezávazný kontaktní formulář
Na základě vyplněného kontaktního formuláře Vás budeme kontaktovat, zodpovíme všechny Vaše dotazy a představíme Vám služby Školy Populo. V případě, že se s námi chcete spojit jako první, můžete nám zavolat na tel. +420 730 701 601.
+420
V případě zájmu o doučování v jiných městech nás kontaktujte na tel. +420 730 701 601, případně formou e-mailu na info@skolapopulo.cz.
Doučujeme také na Slovensku a v Anglii.
Sledujte nás na Instagramu!
© 2021 Vzdělávací centrum Populo
Provozovatelem stránek Škola Populo je Vzdělávací centrum Populo, z. s. IČO: 06746551, se sídlem Horní lán 1257/45, Nová Ulice, 779 00 Olomouc Spisová značka: L 16433 vedená u Krajského soudu v Ostravě.
Používáme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití těchto webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.