O nás
O nás Lektoři Zaměstnanci Metodické centrum Nezisková činnost
Doučování
Doučování Výuka jazyků Příprava na zkoušky Online výuka Prezenční výuka
Časté otázky Služby
Služby Vstupní testy Procvičování online Dárkové poukazy
Reference Ceník Galerie Blog Kontakt
Přijímáme studenty na nový školní rok. Pro rezervaci doučování vyplňte kontaktní formulář nebo volejte 730 701 601.
Úvod Blog Ostatní

Ostatní

Vánoční gramatické chytáky
21. 12. 2020
Ostatní

Jak na Nový rok, tak po celý rok Ztrácíte se v psaní velkých a malých písmen a máte strach, že uděláte chybu ve vánočním či novoročním přání? Pak je tento blog to pravé vánoční čtení pro vás. My si sice můžeme užívat dovolenou či prázdniny, ale čeština nespí nikdy. Pojďme se tedy podívat na to, jak to s těmi češtinářskými záludnostmi tohoto krásného období v roce vlastně je. Vánoce a vánoční / Štědrý den a štědrovečerní Vánoce jako název svátku píšeme s velkým V. Kdežto přídavné jméno odvozené od tohoto podstatného jména už píšeme vždy s malým písmenem. O Vánocích tedy tradičně jíme maminčin speciální vánoční bramborový salát. Stejná pravidla platí o dni 24. prosince, který označujeme jako Štědrý den. I v tomto případě se jedná o jeden jediný den v roce, proto s velkým Š. Přídavné jméno štědrovečerní už ale opět píšeme s malým š: Na Štědrý den maminka připravila skvělou štědrovečerní večeři. Nový rok a nový rok  S novými roky je to podobné. Pokud máme na mysli svátek, který slavíme 1. ledna, pak hovoříme o Novém roce, o tomto jediném dni. Pokud máme ale na mysli celý příští rok 2021, pak už musíme použít malé n. Právě proto musí náš nadpis vypadat přesně takto: Jak na Nový rok, tak po celý rok. Myslíme tím totiž, že to, jak se nám bude dařit 1. ledna ovlivní celý příští rok. Stejně tak jako u přídavného jména vánoční použijeme i v přídavném jméně malé n. Na Nový rok má pan prezident každý rok novoroční projev, ve kterém nám přeje to nejlepší do celého nového roku. Není Ježíšek jako ježíšek Pokud chceme tímto slovem popsat biblickou postavu malého Ježíše Krista, pak použijeme velké J, protože se jedná o zdrobnělinu jeho jména. Stejně tak velké písmeno použijeme, pokud slovem Ježíšek popisujeme Štědrý den, tedy 24. prosince. V případě, že však tímto slovem popisujeme nadílku, kterou jsme našli pod stromečkem, pak je nutné použít malé písmeno. Uvedeme si na příkladu: V kostele jsme viděli sochu malého Ježíška. Letošní ježíšek byl opravdu bohatý, dostal jsem nové auto na ovládání. Jaké jsou vaše rodinné tradice na Ježíška? A jak je to se silvestrem? Velké písmeno v tomto slově použijete pouze tehdy, pokud znáte někoho, kdo se jmenuje Silvestr. V takovém případě je to jeho jméno a stejně jako Jana nebo Petr se píše s velkým písmenem. Pokud však mluvíme o oslavách na konci roku či chceme tímto slovem označit den 31. prosince, pak použijeme malé písmeno. Náš kamarád Silvestr má svátek 31. prosince, proto budeme na Silvestra s ním, stejně jako na Petra a Pavla býváme s našimi bratranci. (Zde máme na myslí 31. prosince, kdy slaví svátek Silvestr.) A co budete na silvestra dělat vy? My budeme letos slavit silvestr na horách. (Zde máme na mysli 31. prosince ve smyslu oslav a zakončení roku, nemluvíme o ničím svátku.) A dvě malé rady na závěr. Pokud si s češtinou kdykoli nevíte rady, navštivte Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český AV ČR. A pokud byste potřebovali poradit o něco více, neváhejte se na nás ve Škole Populo obrátit na www.skolapopulo.cz/doucovani Vytvoříme vám učební plán na míru, ať už v našich učebnách nebo online odkudkoli. Veselé Vánoce a šťastný nový rok vám všem přeje tým Školy Populo!

Prázdniny ano, ale jak pro koho
2. 8. 2020
Ostatní

Naši studenti už si naplno užívají všech prázdninových radovánek. To ale neplatí pro Školu Populo. My naopak tento čas využíváme ke všemu, na co během školního roku nemáme díky pilnému doučování ani pomyšlení. Snažíme se Populo ještě více vylepšit, aby se u nás všem našim studentům líbilo a chodili sem ještě o něco raději, než doposud. Na konci školního roku se proto sešlo celé vedení Školy Populo se zástupci našich poboček, aby společně naplánovali jaké změny a novinky nás i naše studenty v dalším půl roce čekají. A co všechno tedy chceme za prázdniny stihnout? Aktivně hledáme místa pro nové pobočky a učebny. Chceme totiž, aby bylo Populo dostupné co největšímu počtu dětí i dospělých. Zakládáme si na tom, že je naše doučování přístupné každému, nehledě na vzdálenost. Rozšiřovat prostory budeme v Hradci Králové a Českých Budějovicích, kde nám ty současné díky vašemu velkému zájmu už nestačí. Naopak úplně nová pobočka vznikne v Plzni a Liberec, Zlín a Karlovy Vary dostanou také nové učebny. S tím je samozřejmě spojená spousta malování, stěhování a dalších úkolů, které si postupně odškrtáváme v našem seznamu. Podařilo se nám také výrazně rozšířit náš tým. Hlavním cílem je lepší klientský servis, který je pro naše fungování nezbytný. Díky našemu rozšíření tak budeme na vaše zprávy reagovat rychleji. Zefektivní se samozřejmě také komunikace mezi jednotlivými pobočkami a zkvalitníme také veškeré služby, protože jak je známo, víc hlav víc ví. Není kabinet jako Kabinet Taky vylepšujeme náš Kabinet. Ano, s velkým K. Nejde totiž o zázemí pro naše lektory, ale o šikovnou aplikaci, kterou už možná mnozí z vás znají. Kabinet je skvělým nástrojem, kde mohou vyučující spravovat svůj osobní profil, plánovat své budoucí lekce, vidí zde i historii svých kurzů, profily žáků, kurzy, ke kterým se jako vyučující mohou přihlásit a také nástěnku, kam umisťujeme důležité informace. Díky Kabinetu je tak komunikace mezi koordinátorkami a lektory rychlejší a jednodušší. Rodiče si díky němu také mohou v podstatě ihned po skončení lekce ve svých e-mailech  přečíst, co jejich děti v daný den probrali, jak si vedly a jaký je další doporučený postup pro výuku. Při plánování dalších lekcí dokáže aplikace lektorovi přiřadit místo v učebně tak, aby se lektoři a vzájemně nerušili. Celé prázdniny se snažíme nezahálet a tvořit v každé volné chvíli. Pro vás i pro nás. To, co děláme, totiž děláme s chutí. Ať už tedy hledáte kvalitní a efektivní doučování pro vaše děti nebo byste rádi využili služeb našeho Jazykového centra, těšíme se na vás! 

Alternativní způsoby vzdělávání - domácí vzdělávání
18. 11. 2019
Ostatní

V předešlých článcích jsme se věnovali obvyklým i méně obvyklým způsobům vzdělávání, tedy tomu, jak mohou učitelé vyučovat nebo naopak jak mohou být žáci vyučováni. Ale co když je to jinak? Co když je dítě natolik zvídavé, že ho školní systém vzdělávání jednoduše brzdí? A může mít žák současně rodiče a učitele? Jaké výhody a nevýhody může mít domácí vzdělávání? Na tyto otázky se Vám v tomto článku pokusíme odpovědět. Vznik: Nejprve bychom si měli pojem domácí vzdělávání lehce přiblížit. Tento způsob vzdělávání žáků, potažmo studentů, patří mezi takzvané alternativní způsoby vzdělávání. Vzniklo v 60. letech minulého století v USA. A kromě Německa je dnes legální ve všech zemích Evropské unie. Je obvyklé, že se takto vzdělávají především žáci základních škol. V České republice ovšem už existují i střední školy, které individuální studium, tzv. distanční, umožňují. V takovýchto případech jsou žáci pololetně přezkušováni nebo absolvují zkoušky. Středoškolské studium tak může být čtyřleté nebo kratší, pokud student zvládne zkoušky rychleji. Podmínky domácího vzdělávání: Avšak ani domácí vzdělávání se neobejde bez podmínek. První z nich je, že jsou žáci vzděláváni v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem a Školním vzdělávacím programem školy. V praxi to znamená, že žák se učí úplně stejné učivo jako jeho spolužáci ve škole. Jen s tím rozdílem, že domácí vzdělávání je rychlejší a efektivnější pro samotného žáka – nezdržuje se u učiva, kterému rozumí a učí se svým vlastním tempem. Další z podmínek je povinné přezkoušení, a to nejméně dvakrát za školní rok. Formu přezkoušení stanovuje škola a výsledek je často žákům vydáván ve slovní formě. Podobu hodnocení však navrhují rodiče, proto se může u žáků lišit. Třetí a rozhodně ne poslední podmínkou je vzdělání rodičů. Nejčastěji vyučuje žáka matka, proto je důležité její nejvyšší dosažené vzdělání. V případě, že dítě navštěvuje první stupeň základní školy, musí mít vzdělávající rodič minimálně středoškolské vzdělání s maturitou. V případě druhého stupně je to už vzdělání vysokoškolské. Posouzení žádosti: Žádost rodiče o domácí vzdělávání dítěte posuzuje ředitel školy. K této žádosti musí rodiče doložit vyjádření psychologicko-pedagogické poradny a nejvyšší dosažené vzdělání vzdělávajícího rodiče. Pokud rodiče podmínky školy a celého individuálního vzdělávání neplní, může škola dohodu o domácím vzdělávání vypovědět a žák je zařazen do běžného režimu školy. V případě domácího vzdělávání jsou žákům často zapůjčeny učebnice, doporučeny pracovní sešity apod. Žáci se často mohou také účastnit akcí školy, výletů nebo jiných aktivit pořádaných školou. Výhody domácího vzdělávání: Každý rodič pohlíží na domácí vzdělávání jinak. Pojďme si teď společně představit hlavní výhody, které tento způsob vzdělávání pro žáka má. Zaprvé je to přirozená forma učení. Žák nemusí celý den sedět ve školní lavici nebo u psacího stolu. Může rodičům pomáhat při běžných domácích činnostech, například tím, že spočítá vypraná trička nebo spáruje ponožky. Může pomáhat při nákupu, počítáním rohlíků nebo celkové ceny nákupu. A není to jen matematika. V případě, že žák bydlí v rodinném domě, může se učit na zahradě, poznávat stromy, pozorovat, jak se v průběhu roku mění. Tohle všechno ukazuje žákovi, proč se všem těmto dovednostem a znalostem učí, k čemu je potřebuje.  Je to jeden ze způsobů motivace, na který se často v běžném vyučovacím režimu zapomíná. Další výhodou poskytuje vlastní individualita žáka. Každý žák se učí jinak rychle a každému jde lépe či hůře něco jiného, proto je důležité pohlížet na každého individuálně. Žáci se zbytečně nezdržují se třídou a učí se svým vlastním tempem. V případě, že je něco více zajímá, mají prostor si znalosti doplnit. Naopak v případě, že žák učivo nepochopil, může se mu rodič více věnovat a bez ohledu na zbytek třídy poskytnout dítěti potřebný čas k pochopení. Některé školy nabízí výukovou podporu přes internet, Imoodle, která rodičům pomáhá při domácí výuce. Najdou zde nejen podrobný obsah ročníků, ale i výukové materiály, testy a další přípravy na vyučování. Další možností může být i online výuka – virtuální třída, kterou mohou také školy nabízet. Vyučování probíhá přes Skype v reálném čase s reálným učitelem, který může s žáky sdílet soubory, materiály nebo pracovat na virtuální tabuli. Žáci zařazeni do programu domácího vzdělávání také vypracovávají své portfolio, tedy soubor materiálů, kterými žák prezentuje činnost během svého studia. Portfolio může obsahovat pracovní listy, sešity, cestovní deníky, fotodokumentaci, výrobky nebo také dovednosti (hra na hudební nástroj, tanec apod.). A pro koho je tato alternativa vzdělávání vhodná? Nejčastěji jsou takto vzděláváni žáci s hendikepem, ale důvodů může být mnohem víc. Tuto formu výuky volí také rodiče, kteří tráví se svými dětmi delší dobu v zahraničí, jsou věřící nebo žijí v souladu s přírodou. Tato alternativa je také vhodná pro žáky, kteří jsou zvídavější a jejich rodiče jim chtějí poskytnout větší prostor pro učení. I upevňování rodinných vazeb může být důvodem k domácímu vzdělávání, stejně tak jako předávání hodnot rodiny. A právě na předávání hodnot rodiny, upevňování rodinných vazeb a život v souladu s přírodou se zaměřuje dokument ČT, který přibližuje život rodiny, která je stále spolu, podle čehož se tento dokument jmenuje. Jak začít? Domácí vzdělávání je o protikladech. Individuální přístup versus socializace dítěte, avšak v praxi vypadá domácí vyučování jinak než na papíře a také jinak, než si většina lidí představuje. Praxe z domácího vyučování může být podnětem pro ty, kteří nad touto alternativou váhají. A jak na to, když chcete své dítě učit po svém? Cesta je v případě prvního stupně celkem jednoduchá. Nejdříve se podívejte na seznam škol, které podporují domácí vzdělávání, a najděte tu, která je Vám nejblíže. Kontaktujte její učitele a domluvte se na postupu, rádi Vám poradí, jak konkrétně u dané školy postupovat. V případě, že chcete, aby Vaše dítě na tuto školu přestoupilo, je nutné vyplnit žádost o přestup, kterou schválí ředitel školy. Dále musíte zajít do psychologicko-pedagogické poradny, která vydá vyjádření, ne doporučení, k domácímu vzdělávání. V neposlední řadě také doložte své nebo partnerčino/partnerovo nejvyšší dosažené vzdělání. A po schválení a potřebných úkonech může individuální domácí výuka začít. Každé dítě je originál, nenajdeme dvě, které by byly úplně stejné. Proto k nim musíme také odlišně přistupovat. V případě, že existuje učivo, které rodič příliš neovládá, může být řešením individuální doučování ve Škole Populo. Zkušení lektoři udělají vše pro to, aby žák všechno pochopil a odcházel s pocitem, že jeho práce přináší výsledky. Pokud tedy individuální doučování hledáte, neváhejte se na nás obrátit.

Prázdninové půldenní výukové tábory
19. 6. 2019
Ostatní

Prázdninové půldenní výukové tábory Školy Populo probíhají v Praze, Brně, Olomouci a v Ostravě. Naše tábory Vašim dětem pomohou rozvíjet jazykové znalosti, připraví je do 1. třídy, zopakují a prohloubí jim znalosti z prvních ročníků na základní škole. Se staršími žáky záživnou formou zopakujeme to hlavní z češtiny a matematiky a budoucím přijímačkářům s předstihem zodpovíme všechny otázky, kterým se v následujících měsících nevyhnou. JAZYKOVÉ TÁBORY Jazykové tábory jsou zaměřeny jak na první kontakt s cizím jazykem, tak na rozvoj již získaných jazykových znalostí a dovedností. Během tábora se děti hravou formou věnují konverzaci v cizím jazyce a rozšiřování slovní zásoby. Systém výuky staví na využití didaktických her a aktivit, skrze které si děti přirozeným způsobem osvojují základy jazyka a učí se jejich využití. Veškeré výukové materiály chystá přímo lektor a jsou zahrnuty v ceně tábora. VÝUKOVÉ TÁBORY ZAMĚŘENÉ NA ČESKÝ JAZYK A MATEMATIKU Výukové tábory zaměřené na český jazyk a matematiku přímo vycházejí z aktuálních znalostí Vašeho dítěte. Pro děti, které se chystají do 1. třídy, jsme připravili seznámení se školou a vším, co k první třídě patří.  Budoucím čtvrťákům chceme pomoci zopakovat vše, co se do této chvíle naučili, a usnadnit jim nástup do vyšších ročníků. Půldenní tábor pro šesťáky až osmáky bude zaměřen na hravé využití pravidel českého jazyka a základů matematiky při řešení rébusů, hádanek a logických úloh. Budoucí deváťáci pak během tábora budou moci nahlédnout do světa přijímaček a zjistit, jak vypadají testy, archy, jak probíhají přijímačky, jak se vyhodnocují, co vše se započítává do výsledku hodnocení a jak na přijímačky děti připravujeme ve Škole Populo. Týdenní tábor trvá vždy od pondělí do pátku v časech 8:00  – 12:00, nebo 12:30 – 16:30. A NEZAPOMÍNÁME ANI NA DOSPĚLÉ!   Potřebujete oprášit znalosti cizího jazyka na dovolenou nebo chcete využít léta a konečně s jazykem začít? Připravili jsme pro Vás půldenní tábory, ve kterých si vystavíte základy z gramatiky, obohatíte se slovní zásobou pro běžná konverzační témata a hlavně budete mluvit. Tábory vedou naši zkušení lektoři a veškeré výukové materiály jsou zahrnuty v ceně. VÝHODY PŮLDENNÍCH VÝUKOVÝCH TÁBORŮ půldenní bloky jsou efektivnější jak pro děti, tak pro dospělé děti se zvládnou půl dne koncentrovat, dospělí mohou půl dne pracovat, půl dne se učit tábory probíhají v učebnách Školy Populo, které jsou přizpůsobeny pro výuku dětí kolektiv dětí je menší než na běžných táborech, děti se lépe začlení vzhledem k délce tábora je možné kombinovat více tématicky odlišných táborů možnost pokračovat (navázat do dalšího tábora / pokračovat ve výuce individuálně) občerstvení zdarma (pitný režim, ovoce) KDO PŮLDENNÍ TÁBORY POVEDE? Tábory ve Škole Populo vedou zkušení lektoři, kteří v naší škole dlouhodobě vyučují děti i dospělé. Všichni prošli školením naší školy a úspěšně obstáli při náslechu jejich lekcí. Lektoři při výuce volí přátelský přístup, který však nesnižuje jejich profesionalitu. Důraz kladou na koonverzaci a praktické využití znalostí. Škola Populo si vyhrazuje právo na změnu lektora tábora. Kde se tábory konají? Naše tábory probíhají v učebnách Školy Populo v Olomouci, Praze, Brně a Ostravě.

Psacím nebo tiskacím?
2. 5. 2018
Ostatní

Klasické psací písmo s kudrlinkami a návaznými tahy patřilo ještě donedávna k naprosto běžným standardům výuky v prvních a druhých třídách základní škol. Časy se však mění a od roku 2010 mají školy k dispozici ještě jednu alternativu v podobě písma Comenia Script. Proč by ne, řeknete si, jen ať si děti vyberou. Má to však jeden menší háček. Comenia Script se totiž nestalo standardizovanou normou a klasické psací písmo se mu nepodařilo, díky nátlaku pedagogů a rodičů, nikdy plně vytlačit. V praxi to znamená, že to jaké písmo se bude vaše dítě učit, je do jisté míry věcí úplné náhody. Mnohdy totiž záleží na volbě školy, ale často pouze na přístupu učitele. A může se dokonce stát, že odlišnou formu písma se budou učit děti i v rámci jedné školy. Rodič je pak ve finále dosti překvapen, když se jeho dítě učí Comenia Scriptu, škrábe jako kocour, protože nemá dostatečně uvolněnou ruku, a klasické psací písmo neumí pak ani přečíst. Proč tedy opravovat a vylepšovat něco, co funguje? Co je vlastně Comenia Script? Sám projekt Comenia Scriptu je tak trochu inženýrský projekt za nímž stojí pedagožka Radana Lencová a typografové Tomáš Brousil a František Štorm. Ve výsledku jej zaštítila Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, která i žádala MŠMT o akreditaci písma pro školní výuku. Její účel byl do jisté míry asi dobrý, na druhou stranu je to zásah do něčeho, co zde funguje po dekády a funguje to velmi dobře. Pro rodiče je navíc často i menší šok. Comenia Script totiž připomíná totiž styl psaní z anglosaských zemí, kde se děti učí psát písmem podobným tomu tištěnému. Tento trend navíc vychází z tendence, že se děti budou stále více orientovat na to, že lze zapisovat poznámky rovnou do počítače. V čem je tedy ten zásadní rozdíl? Písmo, kterému se dodnes u nás děti učí, vychází z barokních forem a ačkoliv prošlo již mnoha reformami a zjednodušeními (poslední vetší úpravy proběhly na konci 50. let), drží se stále několika principů, které jej zásadně odlišují od Comenia Scriptu. V první řadě české klasické psané písmo je návazné, kdy se jednotlivá písmena ve slovu musí vzájemně propojit. K jeho zvládnutí je potřeba uvolněné ruky a kruhový pohyb. Ruka dítěte se z papíru se navíc nezvedá a je potřeba držet její kolmý sklon. Comenia Script má jiný výchozí vzor, kterým je středověké karolinské písmo, renesanční italika a humanistická kurziva. Tyto formy písma odlišuje od písma barokního zejména nenavazování jednotlivých písmem ve slově, tedy i absence kliček a kurdlinek. Je také bližší naší tištěné podobě písma. Ruka dítěte se u něj často neuvolní a dětem se některá písmenka mohou snadno plést (nejčastěji b a d) Comenia Script takto narušuje normu zápisu naprosto zásadně. Dítěti je dána sice větší volnost jakou formou se naučí psát, a výhody to nese snad pro některé menšiny jako jsou leváci a dysgrafici, kteří si jej často chválí. U většiny dětí jsou výhody této inovace velmi sporné a doposud nepotvrzené. K čemu je dobré psací písmo? Proti plošnému zrušení psaného vázaného písma se ozvalo naštěstí dosti kritických hlasů, a to zejména ze strany pedagogů, grafologů, ale i rodičů samotných, kterým se nezdál fakt, že děti se budou učit psát úplně jinak. O to, jaké má klasické vázané písmo výhody, se vede debata ještě dnes. Zmiňme si alespoň ty základní argumenty. V první řadě je to otázka zvyku a tradice. Vázané psané písmo se učili ještě starší sourozenci dnešních prvňáků, nemluvě o generaci jejich rodičů. Z toho vyplývá i obava, že děti se nenaučí přečíst texty, které byly psány vázaným psacím písmem. Další důležité varování přišlo i ze strany psychologů a grafologů. Ti poukazují na ten fakt, že psaní není jen vnějšková záležitost, ale má i vliv na formování naší psychiky a zejména toho, jak efektivně si propojujeme významy slov a informací. Psací písmo totiž nutí dítě propojovat slova do jednoho celku, tiskací nikoliv. Součástí výhody psacího písma je i dodržování správného pořadí písmen ve slovech a také kompaktnost zápisu jednotlivých slov. Dítě se také snáze naučí udržet zápis slova v rovině. Tento zápis je vhodnější i pro učení slabik. Bohužel není pravdou, že dítě se psacímu písmu snadno někdy doučí. Naopak není problém přejít na tiskací písmo ve vyšším věku, kdy se některým z nás změní rukopis. Asi největší nevýhodou tiskacího písma je zrcadlová podobnost písmen b a d, a poté p a q. V psacím písmu jsou formy těchto písmem velmi odlišné a děti s nimi nemají potíže. Co s tím? Dítě nemusí psát krasopisem, ale není ideální, aby škrábalo jako kocour. Přizpůsobování norem a standardů tomu, aby se dětem psaní co nejvíce usnadnilo nemusí mít vždy pozitivní dopad. To, co propásne dítě v první třídě, nelze již tak snadno dohnat. Pokud máte obavy, že se vaše dítě psanému vázanému písmu ve škole nenaučí, zkuste jej přihlásit do Popula Junior. My jej to rádi doučíme!

Alternativní školství 5 - Domácí vzdělávání
23. 4. 2018
Ostatní

Domácí vzdělávání Domácí neboli individuální vzdělávání patří k asi nejradikálnějším formám alternativního školství. Dítě totiž nechodí do školy vůbec a je vzděláváno pouze doma, nejčastěji jedním z jeho rodičů. Dětem to zní možná hezky, protože nemusí do školy, většině rodičů již méně, neboť povinná školní docházka a s ní nutná socializace a osamostatnění dítěte, je pro naši společnost jedním z pilířů výchovy. Navíc domácí vzdělávání není vůbec žádná legrace, protože klade na rodiče, ale i na dítě, maximální požadavky. Zodpovědnost za připravu dítěte na další studium, kterou školní docházka zaručuje, je takto přenesena plně na rodiče, který díky němu pozná jeho kantořiny. Co to je domácí vzdělávání? Domácí vzdělávání je zavedený termín, který označuje nejčastější formu individuálního vzdělávání. Rodič i dítě plní podle školského zákona povinnou docházku a výuku, jen si ji plní mimo budovu základní školy. Kontrolou je jim vybraná základní škola (nemusí to však být nutně škola spádová), kam musí dítě povinně dvakrát za rok dojet na přezkoušení, tedy v pololetí a na konci školního roku. Forma zkoušek je závislá na dané škole a může se tedy lišit případ od případu. Domácí výuka dětí prvního stupně je u nás možná již přes 10 let, nicméně vyučovat doma druhý stupeň je možné až posledních pár let a rodič musí mít vysokoškolské vzdělání. Ministerstvo školství si prostřednictvím škol, kam se dítě musí zapsat, udržuje kontrolu nad tím, aby dostalo dítě standardní znalosti a nemělo nějaký deficit pro další vzdělávání a sám rodič musí získat povolení, aby takto mohl činit. Pro koho je to vhodné? Domácí vzdělávání není ani takovou zátěží pro dítě, jako pro jeho rodiče. A rovnou si řekněme, že není vhodné pro každého. Málokdo má tu trpělivost a soustavnost, aby nahradil rutinu, jež zaručuje škola a zároveň se věnoval svému potomkovi neustále, a to i ve svém pracovním nebo volném čase. To, že dítě odejde do školy, je pro mnoho rodičů záchranou jejich osobního života, proto je vždy potřeba zvážit, zdali jste na to ti vhodní. Přesto do něj ročně nastoupí až tisíc dětí. Pro koho je tedy přesně určeno? Asi nejčastějšími zájemci o domácí vzdělávání jsou lidé, kteří jsou sami pedagogové a mají vyhraněnou představu o tom, jak své dítě učit. Tento typ výuky přitahuje samozřejmě i různé “alternativce”, kteří vyznávají nějaký nekonvenční systém hodnot nebo nechtějí pustit své dítě do mašinérie klasického státního školství. Často jsou to také i křesťanské nebo jinak nábožensky orientované rodiny, které zase chtějí do výuky zapojit prvky svého náboženství. Mnohdy jsou to i specifické potřeby dítěte, kdy má dítě natolik odlišnou osobnost, že rodiče nabudou obavy o jeho zařazení do kolektivu školy. Může se to týkat i dětí, které již zažily tvrdou šikanu a domácí vzdělávání je pro ně jedinou šancí, jak se s tím psychicky vyrovnat. Součástí toho je samozřejmě i zdravotní znevýhodnění, a to jako dlouhodobé, tak krátkodobé. Individuální domácí výuka je běžná i u mladých vrcholových sportovců, kteří mají přísný tréninkový režim, jež má přednost před docházkou do školy a psaním úkolů. Důvodem může být, ale i odloučená lokalita, kde rodina žije, a velmi ztížená možnost pravidelného dojíždění. Častým důvodem je také pracovní pobyt rodiny v cizině, kde nejsou české školy, ale rodiny, které se rády vydávají na dlouhé cestovní pobyty do exotických krajin. Jaké to má nevýhody? Nevýhody domácího vzdělávání jsou nejspíš každému rodiči zjevné. Klade to na něj velkou časovou i energetickou zátěž a zodpovědnost. Navíc dítě se od něj neseparuje a může na něm být i závislé. Rodič nesmí pak povolit a musí mít jasnou vizi a disciplínu, protože dítě se učit samo nebude. Velkou obavou bývají omezené sociální kontakty dítěte a zejména to, že se nekonfrontuje s autoritou učitele a systému školní docházky. Pojistkou tohoto nebezpečí je právě supervize školy, do níž je dítě formálně zapsáno a možností udržovat aktivní kontakt s učiteli i žáky. Dítě v domácím vzdělávání se tak může účastnit školních akcí. Na druhou stranu děti v domácím vzdělávání mohou např. na vesnici trávit čas po výuce s vrstevníky venku, děti ve městech zase v různých kroužcích. Jaké to má výhody? V první řadě asi platí, že rodič svému dítěti doma může věnovat na rozdíl od učitele ve škole maximální pozornost. O jeho vědomostech bude mít také dokonalý přehled a nestane se, že dítě něčemu nerozumí, v něčem plave nebo něco zamešká, když chybí jako ve škole. Rodič může látku také vysvětlovat efektivněji, rychleji a v širších souvislostech. Nemusí se hnát, aby plnil osnovy a pokud dítěti něco nejde, lze to probírat jakkoliv dlouho. Samo dítě není stresováno docházkou a trávením času ve škole. Pokud stanoví rodič penzum toho, co musí za den zvládnout, může se stát i to, že dítě má vše probráno už ráno a zbytek dne má volno. Domácí vzdělávání může tedy lidem, kteří pro něj mají podmínky a vlohy, ušetřit mnoho času a dát mnoho radosti se svými dětmi. Zkušenost taktéž potvrzuje, že děti z domácího vzdělávání nemívají problém se později zařadit do kolektivu a mají dovednosti a schopnosti, které děti, jež byly semlety systémem denní docházky, postrádají. Zdroj obrázku Freepik

Máte doma nadané dítě?
26. 2. 2018
Ostatní

Nadání je považováno za dar, vklad do života a často i za klíč k úspěchu, a každý rodič by si z toho důvodu přál doma mít nadané dítě. Mnozí se proto snaží se u svých potomků tato nadání objevit nebo podporovat v rámci různých zájmových kroužků. Dítě pak může být přetížené a kýžené nadání se neobjevuje, včetně nechutě k dalším aktivitám. Každý z nás má bezpochyby nadání pro nějakou věc, současná psychologie však pojem „nadání” užívá v trochu jiném významu, a to pro vyšší inteligenci. Tedy „nadané dítě” nebo „dítě s vysokým potenciálem”, jsou jen eufemismy pro dítě s vysokým IQ. Nečekejte však malého génia, takového nadání může být totiž i zdrojem mnoha potíží. Vysoká inteligence jako prokletí Vysoká inteligence je pro mnohé spojena s představou někoho, kdo je v životě úspěšný. Je chytrý, sebevědomý, má dobrou práci a hodně peněz. Běžná je i trochu odlišná verze – roztržitý vědec, který má „o kolečko navíc”, který je emočně plochý a nemá základní sociální návyky. Skutečnost je však úplně jiná, současné výzkumy ukazují, že lidé s tím, čemu se říkalo vysoká inteligence, v životě úspěch spíše nemívají nebo mají, ale nepatří mezi ty nejúspěšnější. To platí i u žáků základních škol, kdy ten, kdo má vyšší IQ nebo „talent”, není identický se šprtem, co se hlásí z první lavice a nosí domů samé jedničky, ale spíše někým, kdo se pořád nudí, protože mu látka přijde banální, nemá rád opakování a rád by se učil něčemu smysluplnějšímu nebo tomu, co jej zrovna baví. S takovými dětmi školy neumí příliš pracovat, protože jsou procentuelně v menšině a vybočují ze zavedených představ a tabulek. Co to je nadání? O tom, že to, čemu se říkalo trochu zavádějícím způsobem vyšší IQ, je spíše vyšší potenciál nebo vícenásobný talent, pojednává kniha české psychoterapeutky a lektorky Moniky Stehlíkové Život s vysokou inteligencí. Ta tyto lidi popisuje jinými slovy, než jsme zvyklí, a nabízí dětem i dospělým s tím darem řešení, jak se naučit svou mysl lépe ovládnout. O co tedy jde? Představte si to, že vám mozek nedá spát, vše jej zajímá, a to takovou měrou, že prostě a jednoduše neudržíte pozornost na jednu věc. Není to o tom, že byste nechtěli, ale myšlenky vás zahlcují a vaše myšlení se neubírá lineárně, ale do více směrů a snaží se ihned získat představu o všem. Doslova a do písmene je netrpělivé, předbíhá a rádo se ihned větví do všech směrů. Protože jsme však všichni do lineárního myšlení nuceni, podobnou pozornost si musí vyvinout každý. Ty „talentové” to však stojí větší úsilí a vypětí, a mají často trpký pocit, že tím, že se věnují jen jedné věci, o něco přichází. Mysl „talentovaných” je totiž skákavá, vše ji zajímá a ráda se vydává křivolakými cestami k cíli. Taková mysl si může libovat i v abstrakci, která ji vede k příliš rychlým asociacím nebo chaosu ve vyjadřování. Talentované děti se mohou velmi často dostat do sociální izolace, protože jim jejich vrstevníci nejsou schopni porozumět a oni se jim neumí přizpůsobit. Ten, kdo to dokáže se takto sice může „maskovat” celý život a mít úspěch, v dospělosti však zjistí, že žil jakoby život někoho jiného. Mnohým se také nadané děti mohou jevit jako emočně ploché nebo dokonce podivné, opak je však pravdou. Emoce i empatie jsou vyšší a mnohé z dětí mohou doslova i nasávat emoce druhých, čehož vedlejší efekt je pocit vyčerpání, přesycení a ztráty motivace. Co když je to moje dítě? Nepropadejte však předčasné panice nebo slavomamu jako maminky, které chtějí mít malého Einsteina nebo Mozarta. Každé dítě se bude ve škole nudit, ale jen málo z nich se bude nudit z toho důvodu, že chtějí studovat něco jiného. Když totiž nadané dítě chce, dokáže se soustředit na jednu věc, a to doslova pekelně. Musí jej to však bavit, jinak nejede vlak. Pokud se to vaše věnuje jen jedné oblasti, z paměti jmenuje desítky zvířat nebo podrobnosti o středověkých bitvách, možné je právě ono to „talentované”. Rodič, jehož dítě toto nadání má, by měl v první řadě zvážit, zdali s tím má dítě nějaký problém nebo nikoliv. Také není dobré jej nutit do dalších kroužků po škole, kde si bude talent pod vedením „rozvíjet”, ale dát mu spíše prostor k tomu, aby mělo dostatek času se věnovat svým věcem, které jej baví. U větších dětí se mohou již projevit problémy se soustředěním, a současná psychologie k tomu používá techniku převzatou z jógy a buddhismu zvanou „všímavost” (mindfulness). Tato technika je úplně jednoduchá – učí dítě své těkavé myšlenky pouze vnímat, nenechat se do nich vtahovat a jenom je pozorovat. Není to univerzální lék, ale pokud se bude tomuto cvičení věnovat denně, dosáhne myšlenkové disciplíny a naučí se mysl používat lineárně. Mnohdy však postačí, když si rodiče o tom něco přečtou, zváží, zdali podobné rysy u dítěte pozorují a jednoduše mu vyjdou vstříc a nebudou na něj křičet a ohýbat jej přes koleno. V případě, že si neví rady, vyhledá odborníka.

Třídní schůzky se blíží!
15. 9. 2017
Ostatní

Každý jistě zná slavnou scénu z filmu “Marečku, podejte mi pero!”, kde se na třídních schůzkách sejdou příbuzní studentů večerní školy s nadprůměrnou účastí rodiny Hujerů. Tato scéna má silně absurdní nádech a mnohé jistě přivedla k myšlence proč chodit na třídní schůzky, když je to vlastně taková šaškárna? Třídní schůzky mají v našem školství velkou tradici, ale ne vždy dobrou pověst. Patří totiž obávaným chvílím v životě každého školáka, ale i jeho rodičů, kteří si během nich mohou užít nejednu nepříjemnou chvilku a trapné momenty, podobně jako podstavy ve zmíněném filmu. Mnozí si totiž musí před zraky ostatních rodičů vyslechnout ortel, jak se jejich potomkovi ve studiu daří. Ne vždy je to totiž zpráva pozitivní. I přes toto trápení jsou třídní schůzky velmi důležitou záležitostí, protože poskytují rodičům i škole jedinečnou možnost osobně se sejít a dostat objektivní přehled o tom, jak se jejich dítě učí. Rodič získá od pedagoga potřebný feedback, který jej může navést i na to, jak se s dítětem učit a jak mu pomoci, aby mělo lepší výsledky. Na třídní schůzky je nutno se dobře připravit. Pokud nebudete zaskočeni, máte šanci, že se podobným situacím vyhnete. Kdy se třídní schůzky konají? Pro třídní schůzky nebývá vypisován plošně nějaký jednotný termín, kterého by se musely držet všechny školy, ale je to naopak plně v režii každé z nich. Dokonce i frekvence třídních schůzek bývá dána individuálně. Klasické školy zřizované MŠMT preferují většinou jednou schůzku za pololetí, mnohé alternativní školy naopak nabízejí užší spolupráci s rodiči, tedy schůzky se konají častěji a rodiče se i aktivně zapojují do jejich chodu. Děti zde ovšem nebývají hodnoceny známkami, čemuž se nevyhne zase většina rodičů, kteří mají dítě na běžné škole. Třídní schůzky nezanedbávejte! Nemá smysl si nic nahlávat – třídní schůzky jsou pro rodiče, ale i samotné žáky, často nositeli spíše neblahých zpráv. Jsou sice dobrovolné, ale účast na nich je pro učitele zase důkazem, že rodiče mají o prospěch svého dítěte zájem. Naopak rodiče malých potížistů a záškoláků se jim záměrně vyhýbají, což by však neměl být váš případ. Někdy je opravdu lepší vstoupit do “jámy lvové” a vyslechnout si pár kritických poznámek. Součástí třídních schůzek bývají ovšem i obecnější věci, jako např. informace o tom jaký je studijní plán, je-li plněn a co zbývá ještě probrat. Mnohdy jsou i prostředkem, jak informovat o konání důležitých akcí (např. výlety) a s nimi souvisejících plateb nebo organizačních věcech, které souvisí s každodenní účastí ve škole (např. objednávání obědů, nošení přezůvek, apod.). Předmětem diskuze však mohou být i velmi citlivá témata jako porušování kázně, neochota spolupracovat či dokonce záškoláctví. V takových případech by měli rodiče zvolit spíše individuálnější formu konzultace, které jim škola nabízí. Když se stydíte, jsou tu konzultační odpoledne Protože zájem rodičů o prospěch jejich dítěte stále více roste, nabízí většina škol možnost individuálních setkání s rodiči i s jejich dětmi, kterým se říká „konzultační odpoledne“. Škola si většinou vyhradí jeden až dva dny, kdy rodičům, kteří projeví zájem a telefonicky se objednají, nabízí možnost setkání, kdy se jim mohou vyučující individuálně věnovat. Podobná setkání se samozřejmě hodí pro rodiče, kteří mají dotaz na nějaké téma týkající se potíží s prospěchem, jež by rádi probrali v soukromí nebo je trápí něco vážnějšího. Mnozí učitelé navíc uvítají individuální zájem rodičů a podobná setkání mohou vést k objektivnějším diskuzím a vyřešení konkrétního problému, který by nebylo vhodné řešit před kolektivem ostatních rodičů. Nebojte se připravit Abyste se vyhnuli podobně nepříjemným situacím, které na každého rodiče číhají, zkuste si v první řadě se svým dítětem v klidu promluvit. Co mu jde a v čem tápe? Jaké známky si musí napravit? Blíží se nějaké zkoušení, kterého se bojí? Nebojte se ani nahlédnout do jeho žákovské knížky nebo sešitů. Hlavně nečekejte, jak se situace vyvrbí nebo „nějak“ vyřeší. Ortel, který bude následovat od učitele, pak budete již čekat. Často však nemusí ani nastat a situace může být pozitivnější. Budete-li předem připraveni, je tu šance, že využijete nabídky učitele, která by mohla vašemu potomku s učením pomoci. A co po třídních schůzkách? Třídní schůzky jsou za vámi. Slabiny ve studiu svého dítěte již znáte, ale nemáte čas se s ním učit sami a to, že se bude učit sám, není reálné. Pak je asi nejlepší najít si doučování, které vám zajistí, že se na dalších třídních schůzkách již nezapotíte nebo neztrapníte.

O specifických poruchách učení
17. 5. 2017
Ostatní

Jedním z témat, která silně rezonují v českém školství, je zvyšující se počet žáků s diagnostikovanou poruchou učení. Otázku, zda se na zvyšujícím čísle podílí lepší diagnostické metody, či tendence hledat ihned za sebemenším problémem lékařskou příčinu, dnes ponechme stranou. Pro začátek se podívejme na jednotlivé typy specifických poruch dle jejich projevů a jaké jsou v současnosti používané metody k jejich zmírnění. Specifické poruchy učení jsou doposud nedostatečně probádané z hlediska příčin jejich vzniku. Dosavadní výzkumy vyvrátily přímou souvislost s poruchami vývoje, se sluchovým, zrakovým, motorickým či jiným zdravotním postižením. Existuje předpoklad dědičného sklonu k rozvoji těchto poruch (přibližně u 40 % dětí postižených rodičů). Specifické poruchy jsou spojovány s odlišnou organizací mozkových aktivit a s jeho lehkou dysfunkcí. Částečný vliv je přikládán též špatnému sociálnímu klimatu v rodině. Pomoc se specifickými poruchami učení naleznete i ve Škole Populo. Pomůžeme vám s řešením problémů se čtením, psaním a počítáním, zvládneme problémy s pravopisem a dohlédneme na napsání domácích úkolů. Pro více informací nám zavolejte nebo napište.  nácvik čtení (dyslexie)  nácvik psaní (dysgrafie)  procvičování pravopisu (dysortografie)  procvičování počítání (dyskalkulie)  pomoc s domácími úkoly  interaktivní výuka a klidné prostředí Dle informací Ministerstva školství ČR jsou ve školní třídě průměrně 3–4 % dětí s určitou formou specifické poruchy učení. Současný stav ovšem dokládá, že je dětí s diagnostikovanou specifickou poruchou podstatně více. Některé odhady hovoří až o 20 %. K nápravě poruch učení u jednotlivých žáků je nutno přistupovat citlivě a individuálně, což klade zvýšené nároky na pedagogy, kteří musí kromě standardního vzdělávacího plánu respektovat i vzdělávací plány dětí s poruchami učení. Každá ze specifických poruch navíc vyžaduje odlišné přístupy k nápravě, což dále ubírá čas ze standardního vyučování. Je proto logické, že rodiče těchto dětí vyhledávají pomoc i mimo školu, kde bude s jejich dětmi pracováno přesně tak, jak potřebují. Jedině soustavná a cílevědomá práce totiž přinese potřebné výsledky, kdy se problémy výrazně omezí, či rovnou zcela eliminují. Podívejme se nyní, jaké jsou nejčastější specifické poruchy učení a jaké jsou techniky jejich nápravy. Dyslexie Narušení poznávacích schopností, problémy s plynulým čtením, problémy s rozeznáváním písmen a jejich záměna jsou nejčastějšími projevy dyslexie. Tato porucha, stejně jako ostatní specifické poruchy, nikterak neovlivňuje intelekt dítěte. Často je dyslexie získaná porucha na základně dědičnosti (u rodičů dyslektiků se porucha projeví až u 50 % dětí). Redukce poruchy spočívá v nácviku čtení speciálními metodami, které dítěti pomohou se čtením a porozuměním textu. Při těchto metodách jsou využívány speciální pomůcky, pracovní listy a kombinace psaného a mluveného slova. Dysgrafie Porucha se projevuje problémy s psaním, velkou chybovostí v opisu, pomalým tempem psaní, neúhledným písmem a křečovitou prací s psacími nástroji. Velmi často bývá spojena s dyslexií jako kombinovaná porucha. Práce s dysgrafikem spočívá v posílení hrubé i jemné motoriky, v nutnosti dbát na správné držení psacího náčiní a v provádění grafomotorických cviků (uvolnění ruky a zápěstí, obtahování předkreslených tvarů, opis textu aj.). Dítě musí dbát na svůj písemný projev a musí se samo přičinit o jeho zlepšení. Nutná je tak pozitivní motivace, kdy dítě zná svůj cíl a snaží se jej dosáhnout. Dysortografie Obtížné zvládání pravopisné normy, záměny zvukově podobných hlásek (b, d; z, s), chyby v měkčení či neschopnost dodržovat správnou délku samohlásek jsou průvodními jevy dysortografie. Jedinci s touto poruchou nejsou schopni aplikovat naučená gramatická pravidla v písemné podobě, mají sníženou schopnost skloňovat a časovat a celkově chybí cit pro jazyk. Problémy se netýkají veškeré gramatiky, ale pouze specifických dysortografických projevů. Náprava spočívá v posilování sluchového porozumění, zrakové paměti a v rozvíjení jemné motoriky. Speciální cvičení pracují s rozlišováním měkkých a tvrdých slabik, s opakováním slabik a slov, se sluchovou syntézou (skládáním jednotlivých písmen do slov), doplňováním písmen do slov aj. U všech cvičení je nezbytné dbát na dostatečnou motivaci žáka, dostatečný rozbor chyb a vysvětlení, k čemu jsou prováděná cvičení vhodná. Dyskalkulie Předchozí poruchy byly spojeny s mluvenou či psanou formou jazyka. Dyskalkulie je naopak specifickou poruchou počítání, která se projevuje především v základních početních operacích; charakteristických příznaků je ale mnohem více. Dítě může mít problém se čtením matematických symbolů (někdy nezávisle na čtení písmen), chybný zápis víceciferných čísel, psaní nepřiměřeně velkých čísel a celková neúhlednost zápisu. Špatné umisťování matematických znamének pak ovlivňuje celkovou chybovost výpočtů v písemném počítání, přestože při pamětném počítání žák chyby nedělá. Cvičení pro dítě s dyskalkulií spočívají v uvědomění si zapisovaných čísel, nácviku úhledného zápisu čísel a znamének, práci s geometrickými obrazci, číselnými řadami a posloupnostmi a s upevněním pravolevé orientace. K uvedeným specifickým poruchám učení se řadí další, méně zmiňované. Patří zde především dysmuzie (porucha související s hudebními schopnostmi), dyspinxie (porucha projevující se nízkou úrovní kresby) a dyspraxie (špatná obratnost v jemné i hrubé motorice). Pomoc ve Škole Populo Se všemi specifickými poruchami lze pracovat, důležitá je ale pravidelnost reedukace a pozitivní motivace dítěte, neboť jedině s jeho přispěním se dostaví potřebné výsledky. Vzhledem k četnému zastoupení speciálních pedagogů mezi lektory Školy Populo, nabízíme i tento výukový program. Rádi pomůžeme každému dítěti překonat jeho potíže s učením. Stačí nás jen kontaktovat.

Nezávazný kontaktní formulář
Na základě vyplněného kontaktního formuláře Vás budeme kontaktovat, zodpovíme všechny Vaše dotazy a představíme Vám služby Školy Populo. V případě, že se s námi chcete spojit jako první, můžete nám zavolat na tel. +420 730 701 601.
+420
V případě zájmu o doučování v jiných městech nás kontaktujte na tel. +420 730 701 601, případně formou e-mailu na info@skolapopulo.cz.
Doučujeme také na Slovensku a v Anglii.
Sledujte nás na Instagramu!
© 2021 Vzdělávací centrum Populo
Provozovatelem stránek Škola Populo je Vzdělávací centrum Populo, z. s. IČO: 06746551, se sídlem Horní lán 1257/45, Nová Ulice, 779 00 Olomouc Spisová značka: L 16433 vedená u Krajského soudu v Ostravě.
Používáme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití těchto webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.