V předešlých článcích jsme se věnovali organizačním formám výuky, alternativním způsobům vzdělávání a domácí výuce. Tentokrát si představíme metodu, která řadu institucí i rodičů spojuje. Výuka matematiky pomocí Hejného metody je rozšířená do řady zemí. Pojďme se teď společně na tuto metodu, jejího zakladatele a principy, kterými se řídí, podívat.

 

Hejného metoda

Zakladatelem je Milan Hejný, avšak principy samotné Hejného metody vznikly dříve. Vít Hejný, otec Milana Hejného, zjišťoval, proč si jeho žáci raději pamatují vzorečky, než aby se snažili porozumět problémům a přijít na jejich řešení. Proto se Vít Hejný rozhodl hledat nestandardní úlohy a testovat je na žácích. Jeho poznatky se však kvůli politické situaci více nerozšířily. Navázal na ně až zakladatel této metody Milan Hejný, který otcovy poznatky rozpracoval a společně se svými spolupracovníky je roku 1987 publikoval.

V devadesátých letech začal postupně vznikat tým, který se novou metodou zabývá. Pro nakladatelství Fraus byly napsány učebnice pro žáky navštěvující první stupeň základní školy. Roku 2013 byla Milanem Hejným založena společnost H-mat, která novou metodu rozvíjí a šíří.

Klíčové principy metody

Jako každá metoda se i tato řídí určitými principy. Konkrétně je jich 12 a zakládají si na tom, aby se žáci setkávali s matematikou rádi a objevovali ji s radostí.

 

1. Budování schémat – dítě ví i to, co se neučilo

Přibližme si tento princip na jednoduchém příkladu, pokud se vás někdo zeptá na počet dveří ve vašem bytě, asi mu neodpovíte hned. Po chvíli mu však správné číslo řeknete. Představíte si totiž schéma vašeho bytu a v duchu spočítáte dveře.

Obdobně je to i s matematickými schématy. Žáci si představují určité situace a spojují si je s čísly.

Schémata mají své vlastnosti. Mezi ně patří například to, že se utváří v důsledku potřeb člověka. Pokud potřeba chybí, schéma se nevytvoří. Další z vlastností je třeba to, že společné řešení problému může vést k lepšímu řešení, než když řeší problém jednotlivec.

 

2. Práce v prostředích – výuka opakovanou návštěvou

Využití přibližně 25 různých prostředí nabízí řadu možností. Tato prostředí obsahují na sebe navazující úlohy, které mají stejný námět. Většina úloh vede žáky k tvořivosti a vlastnímu experimentování. Pestré úlohy se stávají výzvou a vybízejí žáky k odhalení jejich řešení.

 

3. Prolínání témat

Matematika je o souvislostech, které si žáci vybavují společně s ostatními poznatky. A to ve schématech. Žáci dostávají možnost si vybrat pro sebe ideální strategii k vyřešení problému. V praxi to tedy znamená, že je žák seznámen s mnoha možnostmi, jak příklad vyřešit, sám si však vybere jednu, tu pro něj správnou.

Témata se stále opakují a tím jsou pro žáky srozumitelnější, pochopitelnější a zábavnější. Žáci se například učí sčítat a odčítat v různých prostředích. Při činnostech jako tleskání, krokování nebo zapisování šipek, při hře a řešení úloh z prostředí autobusu (nástup a výstup cestujících) nebo za pomoci geometrických prostředí (volba dlaždic potřebných pro pokrytí podlahy, tvoření obrazců z dřívek apod.).

 

4. Rozvoj osobnosti – samostatné uvažování žáků

Při výuce je důležité, aby učitel nepředával žákům hotové poznatky. Žáci se učí argumentovat, diskutovat a vyhodnocovat. Žáci vědí, co je pro ně správné, respektují druhého a umí se rozhodovat.

Hejného metoda s sebou přináší i společenské dovednosti. Jsou jimi například pozornost, porozumění, využívání nápadu druhých k vlastní inspiraci, sebepoznání a sebehodnocení.

 

5. Skutečná motivace – nevím a toužím vědět

Úlohy jsou vymyšleny tak, aby jejich řešení žáky bavilo. Aby k výsledku došli sami díky své snaze.  Každé dítě je zvídavé a má silnou potřebu poznávat. Motivace dětí je často naléhavá, dítě chce něco vědět hned teď, a těkavá, dítě chce vědět všechno o daném prostoru.

 

6. Reálné zkušenosti

Pokud necháme jednoho žáka spočítat okna, další žák podobným způsobem spočítá knihy nebo ovoce. Žáci se učí od sebe navzájem a poznávají, že tento počet mohou vyjádřit třeba na prsech nebo pomocí zápisu čísla.

I když žák při řešení úkolu neuspěje, přesto získá zkušenost a zapamatuje si postup, jakým se k výsledku nedostane. Proto později, při druhém řešení zvolí postup jiný, až se nakonec dopracuje ke správnému řešení.

 

7. Radost z matematiky

Žáci, učící se touto metodou, mají rádi složitější úkoly. Vidí v nich možnost se zlepšit a se zlepšením přichází pocit radost z poznání něčeho nového nebo z úspěchu. A právě radost napomáhá žákům k lepším výsledkům. Je to jejich motor, který je pohání pro další práci.

 

8. Vlastní poznatek

Každá věc, kterou se naučíme sami, nám udělá větší radost, než věc, kterou dostaneme už hotovou. Proto jsou úlohy koncipovány tak, aby měli žáci možnost matematiku poznávat. Objevovat nové informace a sbírat poznatky. Díky vlastním zkušenostem si danou látku zapamatuje a porozumí jí daleko lépe, než v případě, že by se pojmy učil nazpaměť.

 

9. Učitel jako průvodce

Při výuce Hejného metodou je učitel organizátorem hodiny, zadává úkoly a povzbuzuje žáky v objevování. Hlavními postavami jsou v hodině vždy žáci, kteří daný problém řeší a diskutují o něm. Předávají si své poznatky a zkušenosti. Prohlubují si navzájem znalosti a zobecňují je.

 

10. Práce s chybou

Vždy, když uděláme chybu, poučíme se a příště ji už neuděláme. Stejně tak je to s chybami v matematice. Pokud cesta, kterou si žák k vyřešení příkladu zvolí, není správná, nedopočítá se výsledku. Při druhém pokusu tedy logicky zvolí jiný postup. Učí se hledat chyby a vysvětlovat, proč je udělal a příště se jim podaří vypočítat úlohu rychleji a lépe.

 

11. Přiměřené výzvy

Každý žák je jiný, každému jde lépe jiné učivo a každý jinak rychle postupuje. Proto jsou žákům předkládány různě obtížné úkoly. Každému podle jeho aktuálních schopností a dovedností.

 

12. Podpora spolupráce

Cílem je, aby dělali všichni žáci pokroky a radovali se z úspěšně vypočítaného příkladu. Každý z nich přitom umí svůj výsledek okomentovat, tedy říct, jak příklad počítal. Ostatní si z jeho postupu mohou vzít příklad, a tím si rozšiřují své poznatky.

Učebnice podle prof. Hejného

Jak jsme se již zmínili, při výuce jsou používány speciální učebnice s nejrůznějšími typy úloh různých obtížností. Stejně tak má učitel možnost předložit před žáka test, při kterém si bude moci vybrat, jestli vyřeší lehkou, těžší nebo nejtěžší úlohu.

Při jejich psaní se autorský tým řídí několika zásadami:

  • porozumění je důležitější než dovednost,
  • chyba není nežádoucí, platí přísloví, že chybami se člověk učí,
  • přiměřené možnosti pro každého žáka,
  • poskytneme žákovi čas, aby učivo pochopil, nepředkládáme mu už hotové informace, necháme jej, ať na řešení přijde sám,
  • při výuce je důležitá komunikace, proto je učitel zároveň poradcem, moderátorem diskuzí i dirigentem celé výuky.

 

Stejně jako každá nová i stará metoda se i tato neobjede bez svých podporovatelů a kritiků. Průzkum konaný roku 2018 ukázal, že žáci, kteří se učí Hejného metodou, jsou v matematice stejně úspěšní, jako ti, kteří se ji učí metodami klasickými. Proč ji tedy někteří nechtějí?

K porozumění matematice pomáhá této metodě i forma hry a také hra digitální Matemág, která žáky provází cestou plnou dobrodružství, matematiky a hádanek. Provede děti matematikou tak, že si ani neuvědomí, že si ji procvičují a nebudou chtít s jejím hraním až do poslední chvíle přestat.

Matematika se pomocí této metody vyučuje už na více než 700 školách. Pokud se Vám metoda zalíbila a chcete se o ní dozvědět více, kontaktujte školu ve vašem okolí, pomoci Vám může mapa škol podporujících tuto metodu. Dozvíte se z ní také, v jakém rozsahu je na konkrétních školách matematika vyučována.

 V případě zájmu o doučování v jiných městech nás kontaktujte na tel.č. +420 778 092 555, případně formou e-mailu na doucovani@skolapopulo.cz