Žák se nechce učitKdyž se dítě nechce učit?

Co si budeme nalhávat, každý z nás si na to živě pamatuje. Už v první třídě to byl šok, množiny, písanky a dny, které jsme místo běhaní venku, zbytečně promarnili ve školních lavicích. A vrcholem prvňákova zasvěcení do školního života byly pak domácí úkoly.

“Proč se mám ještě učit doma?” Ptá se nejedno dítě, znavené hodinami strávenými v lavici.

Je to logická otázka, ale nemá řešení. Domácí úkoly jsou požadavek našeho školství. Plní představu, že látku je potřeba opakovat nonstop a řeší i to, když se nestihne vše probrat. Nad tím, že úkoly jsou povinnost, bohužel nemá smysl moc filozofovat a dítě si na ně musí zvyknout. Na rodiči je, aby dohlédl, aby si vytvořilo dobré návyky, zbytečně se nestresovalo, nenaučilo se prokrastinovat a ideálně v nich našlo, alespoň nějakou náplň.

Níže si uvedeme alespoň čtyři základní okruhy, jak svému dítěti alespoň trochu pomoci.

 

Buďte mu oporou

Samostatnost dítěte je hezká věc, ale nelze na něj přesunout hned všechnu zodpovědnost. Malý školák navíc nemá velkou motivaci se učit a škola se často postará o to, že se mu studium brzy znechutí. Pokud je tedy dítě ještě malé, dbejte na to, že víte, co se ve škole děje a dohlížejte na to, aby mělo napsané úkoly. Napište si jeho rozvrh, ptejte se, co dnes probrali, projděte si jeho učebnice, včetně sešitů a žákovské knížky.

Buďte mu oporou, nepište však úkoly za něj!

 

Od povinnosti k návyku

Po pár týdnech se z prvotního šoku může stát nudná rutina. Svým způsobem to není ale zase tak špatné, jen je potřeba vytvořit si pozitivní návyk. Domluvte si s dítětem nějaký postup, jak budete úkoly psát. Stanovte si systém a ideálně místo, kde se úkoly budou pravidelně psát. Pokud si dítě vytvoří pozitivní návyk, naučí se navíc, jak se správně učit, memorovat a poradit si s větším objemem látky. Kdo to zvládne, bude připraven na střední a zejména vysokou školu, protože tam je houževnatost a disciplína cílem k úspěchu.

 

Nepřehltit se

Někdy je však látky skutečně dost, nebo je tak obtížná, že vyžaduje více hodin i po škole. Velmi funkční proto bývá dítě naučit rozdělit si nepříjemné úkoly do několika fází nebo na menší úkoly, které bude plnit postupně. Mořit se a nutit se sedět u stolu po několik hodin, může mít totiž často opačný efekt. Ten, kdo se přehltí, může ztratit jakoukoliv motivaci a začít prokrastinovat, což je špatně a hlavně se to může stát špatným návykem. Často postačí si naopak na nepříjemný úkol vymezit méně času, což zmírní představu nekonečné úmorné práce, a snažit se pracovat na maximum.

 

Vzbudit zájem a motivace

Mnoho rodičů dělá tu chybu, že nabízí jako odměnu za úkoly pamlsky nebo koukání na oblíbený pořad. To funguje jen někdy a často se to může stát právě Achillovou patou, kdy si dítě převrátí posloupnost a odměňuje se, dříve než započne studovat.

Efektivnější, ač mnohdy i obtížnějších, z cest, je u dítěte probudit nějaký osobní zájem o příslušnou látku. Jednou z možností je třeba mu dát probíranou látku do souvislostí s reálnými věcmi nebo i profesí, která se jí věnuje. S internetem lze také dělat zázraky, vše lze vygooglit nebo si najít video, kde se daná činnost, fenomén nebo živočich, objevují. Mnohá videa navíc obsahují i výklad látky doplněný obrázky. Za pět minut tak lze pochopit věci, které bychom z knih studovali celé hodiny.

Samostudium doma není zrovna lehká věc, málokteré dítě jí dá přednost před hračkami nebo tím, že si vyrazí ven, proto je potřeba jej k tomu vést a dát si práci mu vytvořit dobré návyky!