Úvaha, vypravování, popis, tahle slova Vám určitě něco říkají, zcela jistě byste je dokázali i vysvětlit. A co takhle něco trošku exotičtějšího? Esej, epos, pásmo. Také už jste tato slova někde slyšeli, že ano? Zkusme teď zajít ještě o trošku dál. Oxymóron, synekdocha, eufemismus. A abychom nejmenovali jenom tropy nebo figury, co třeba rod, vid, třída. Vzpomínáte?

Tohle všechno a mnoho dalšího se Vám jistě v brzké době bude hodit. Proč? Na prozrazení nám stačí jediné slovo – maturita. Z českého jazyka je povinná pro všechny studenty a studentky středních škol a gymnázií. Jak se z ní „nezbláznit“ se dočtete na dalších řádcích.

Maturita

Maturita, tohle slovo slýcháte už několik let. Před čtyřmi roky jste si tuhle cestu vybrali. Celá ta doba poté sloužila k tomu, abyste se na ni připravili. Teď je jen na Vás, abyste zkoušky úspěšně zvládli.

Píšeme o zkouškách? Ano, je jich více. Celá maturita se skládá ze zkoušek, avšak u češtiny je tomu trošku jinak. On je vlastně celý český jazyk jeden velký orientační běh. Musíte se zorientovat ve všech dílčích disciplínách a prokličkovat mezi nástrahami, po cestě plníte různě obtížné úkoly a na konci Vás čeká vytoužené maturitní vysvědčení. Kvůli němu to přeci děláte, nebo ne?

Maturita z češtiny je tedy velmi komplikovaný soubor zkoušek, který má za úkol prověřit Vaše znalosti a dovednosti při práci s jazykem. Asi proto má také několik dílčích zkoušek. Písemnou práci, u které se perete se zadáním a vymýšlíte co nejdokonalejší pořadí slov. Didaktický test, jenž prověří Vaši práci s textem, orientaci v něm a také vaši pozornost. A nakonec ústní zkoušku, u které dokážete, že těch dvacet knih jste opravdu četli a že se v literatuře vyznáte.

Úkol, který leží před Vámi, zdá se nelehký. Avšak Vy jej zvládnete, stačí se držet několika rad a nepolevit, ať už se stane cokoli. Důležité je vytrvat, odměna Vás nemine.

 

Písemná část

Slohovky se bojí největší část studentů. Už jenom názvy slohových útvarů ve Vás vzbuzují nepopsatelné pocity.  Ze zkušenosti víme, že největší strach plyne z nevědomosti. Bojíte se, protože nevíte, co kam napsat a jestli to nebude špatně. Ať už máte pocity jakékoli, zapomeňte na ně.

Slohová práce je právě naopak jednou z nejjednodušších částí, které Vás čekají. Pokud se budete držet slohového útvaru a zadání, dopadne to dobře a vy vždy dosáhnete alespoň minimálního počtu bodů.

„Mým oblíbeným slohovým tématem bylo vždycky vypravování. Má rada zní, pokud máte na výběr, zvolte si právě vypravování. Před tím, než začnete psát, zavřete oči a zkuste si představit krátký příběh. Co vidíte? Kdo je hlavní postavou? Pomalu oči otevřete a začněte psát. Nemusíte vymýšlet stovky postav, stačí dvě. Představujte si, co dělají a jak se cítí. Postavte je před nějakou těžkou zkoušku, kterou úspěšně zvládnou. Držte se tématu a neodbíhejte. Přidejte několik dialogů a slohovka je na světě. Nic není tak těžké, jak se na první pohled zdá.“

Právě vypravování patří mezi nejoblíbenější útvary. Pokud si však nejste jisti, že zvládnete vymyslet a napsat dokonalý příběh s gradujícím dějem a zajímavou zápletkou, zvolte si úvahu. Zamyslete se nad konkrétním tématem a zeptejte se sami sebe, co si o něm myslíte. Je Váš postoj pozitivní, nebo negativní? Souhlasíte s danou problematikou, či nikoli? Napište to! Tohle je úvaha, subjektivní slohový útvar, za který Vás nikdo nepokárá. Jsou to Vaše názory, proto se jich držte.

Další z osvědčených možností je popis. Ať už popisujete pracovní postup, obrázek nebo někoho charakterizujete, vždy si dejte pozor na své vyjadřování. Tady už neplatí, že se za určitých okolností může v dialogu objevit nespisovný výraz, jako je tomu ve vypravování, nebo že můžete zcela zabřednout do svých myšlenek, jak to dovoluje úvaha. U popisu se vyjadřujte spisovně, jednoduše a přímo. Nikdo po Vás nechce, ať líčíte podzimní krajinu nebo píšete dopis velevážené osobě.

Podívejte se na témata, zamyslete se a hned začněte psát. Nebojte se přitom počtu slov, čím více je budete počítat, tím více se zdržíte. Neopakujte se a zkuste nahrazovat slovesa být a mít. Samozřejmě je v práci použijte, ovšem ne na každém řádku nebo v každé větě. S dobrou slovní zásobou se jim jistě vyhnete. Víte, že člověk každodenně řekne více než 5000 slov? Nevěříte? Zkuste si to někdy spočítat.

 

Didaktický test

Druhou částí, která Vás čeká, bude didaktický test. Jak jsme již psali, prověří především Vaši práci s textem, Vaši orientaci v jazyce a Vaše znalosti. Většina úloh v didaktickém testu pracuje právě s textem nebo na něj odkazuje. I jedno cvičení, ve kterém hledáte pravopisnou nebo jinou chybu, je ve své podstatě text. Proto se na něj takto dívejte.

„Úplně přesně si pamatuji na ten den, kdy jsem vešla do učebny a vyhledala místo v první lavici. Když jsem se usadila, řekla jsem si: To zvládneš! Ten minimální počet bodů prostě získáš. A s tímhle jsem také ten test psala. Byla jsem pak mnohem klidnější a vyrovnanější, když jsem věděla, že minimum už mám. Body u otázek, u kterých jsem si byla stoprocentně jistá, jsem si počítala. Když víte, že už jste „za vodou“ a projdete, jste schopni podat mnohem lepší výkon, než když budete hledět na jedno cvičení a nepohnete se dál.

Jako první si vždy čtěte zadání cvičení. Co můžete udělat bez výchozího textu, udělejte. Pokud si s něčím dlouho lámete hlavu, přeskočte to a za chvíli se k tomu vraťte. Nezdržujte se u něčeho, co Vám nepůjde. Ve výsledku můžete zjistit, že Vám chybí jedno cvičení a zbytek máte. Pokud se zaseknete u jednoho, bude Vám chybět celý zbytek.

Pracujte rychle, ale správně. Nikdo nestojí o to, abyste měli všechna cvičení vyplněná, avšak většinu špatně. Promýšlejte si své odpovědi. Pokud už budete mít vše, čím jste si jistí, vyplněné, pusťte se do úkolů, se kterými jste si nevěděli rady. Postupujte vylučovací metodou, škrtněte jednu odpověď, potom druhou a z ostatních vyberte tu, na kterou sázíte. Nezapomeňte, že body za špatnou odpověď se neodečítají!

 

Ústní zkouška

Ústní zkouška je ta část, která zabírá největší část přípravy. S dobou, kterou u knih strávíte, byste měli dopředu počítat. Jsou to hodiny a hodiny, ale výsledek stojí za to.

K maturitě si ze seznamu musíte vybrat dvacet děl, ty sepíšete do tabulky a odevzdáte ve škole. U zkoušky si pak vylosujete jedno, ze kterého budete zkoušeni. Nebojte, u maturity dostanete otázky a máte dostatek času připravit si na ně odpovědi.

„Podle mě je ústní část maturity nejpříjemnější, když už bych si tedy měla vybrat. Nejdůležitější je, že s Vámi sedí učitel. Neohlížejte se na to, že kousek od Vás sedí komise. Soustřeďte se jen na učitele, který Vás zkouší. Pokud uvidí, že se snažíte, umíte to, ale nervozita se na Vás podepsala, bude klást jednoduché otázky. Ti učitelé Vás znají a vědí, jací jste. Proto se ústní části nebojte.

Pokud budete znát odpověď, mluvte, řekněte všechno, co víte dříve, než se Vás na to učitel stačí zeptat. Zmiňte souvislosti, nenechejte se vyvést z míry otázkou, na kterou neznáte odpověď. Možná ji zkoušející špatně položil, neváhejte se proto ozvat a požádejte o zopakování otázky. Odpovídejte pomalu a srozumitelně. A nezapomeňte, jste tam „jen“ 20 minut. Co je to 20 minut? Ty hravě vyčerpáte chatováním na sociálních sítích.“

Čtenářský deník doporučujeme psát si ručně, zapamatujete si tak většinu z toho, co napíšete. Naším dalším doporučením je vybrat si knihy pečlivě. Pokud si knihy sami vyberete a budou v žánru, který Vám vyhovuje, bude se Vám z nich o poznání lépe maturovat než z těch, které Vám poradí nebo určí někdo jiný.

Tip na závěr

Naším tipem na závěr je lektor. Člověk, který Vám pomůže v nesnázích. Člověk, který s Vámi ten orientační běh poběží a vždycky tady bude pro Vás. Pokud něčemu nebudete rozumět, nakreslí, vysvětlí a udělá všechno proto, aby Vám pomohl.

Můžete se spolu zaměřit na sloh, literaturu nebo mluvnici, můžete také probírat od každého trošku. Je to jen na Vás, jak si svůj čas s lektorem rozvrhnete.

Jednou z možností, kde lektora hledat, je Škola Populo. Koordinátorky doučování Vám pomohou vybrat lektora, navrhnou intenzitu lekcí a jsou připraveny Vám kdykoli poradit.

Své pobočky má Škola Populo v Praze, Brně, Olomouci a Ostravě. Lektory má však po celé České republice. Pokud potřebujete poradit nebo pomoci, neváhejte se na Školu Populo obrátit.

 V případě zájmu o doučování v jiných městech nás kontaktujte na tel.č. +420 778 092 555, případně formou e-mailu na doucovani@skolapopulo.cz