Psacím nebo tiskacímKlasické psací písmo s kudrlinkami a návaznými tahy patřilo ještě donedávna k naprosto běžným standardům výuky v prvních a druhých třídách základní škol. Časy se však mění a od roku 2010 mají školy k dispozici ještě jednu alternativu v podobě písma Comenia Script.

Proč by ne, řeknete si, jen ať si děti vyberou. Má to však jeden menší háček.

Comenia Script se totiž nestalo standardizovanou normou a klasické psací písmo se mu nepodařilo, díky nátlaku pedagogů a rodičů, nikdy plně vytlačit. V praxi to znamená, že to jaké písmo se bude vaše dítě učit, je do jisté míry věcí úplné náhody. Mnohdy totiž záleží na volbě školy, ale často pouze na přístupu učitele. A může se dokonce stát, že odlišnou formu písma se budou učit děti i v rámci jedné školy. Rodič je pak ve finále dosti překvapen, když se jeho dítě učí Comenia Scriptu, škrábe jako kocour, protože nemá dostatečně uvolněnou ruku, a klasické psací písmo neumí pak ani přečíst.

Proč tedy opravovat a vylepšovat něco, co funguje?

 

Co je vlastně Comenia Script?

 

Sám projekt Comenia Scriptu je tak trochu inženýrský projekt za nímž stojí pedagožka Radana Lencová a typografové Tomáš Brousil a František Štorm. Ve výsledku jej zaštítila Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, která i žádala MŠMT o akreditaci písma pro školní výuku. Její účel byl do jisté míry asi dobrý, na druhou stranu je to zásah do něčeho, co zde funguje po dekády a funguje to velmi dobře.

Pro rodiče je navíc často i menší šok. Comenia Script totiž připomíná totiž styl psaní z anglosaských zemí, kde se děti učí psát písmem podobným tomu tištěnému. Tento trend navíc vychází z tendence, že se děti budou stále více orientovat na to, že lze zapisovat poznámky rovnou do počítače.

 

V čem je tedy ten zásadní rozdíl?

 

Písmo, kterému se dodnes u nás děti učí, vychází z barokních forem a ačkoliv prošlo již mnoha reformami a zjednodušeními (poslední vetší úpravy proběhly na konci 50. let), drží se stále několika principů, které jej zásadně odlišují od Comenia Scriptu. V první řadě české klasické psané písmo je návazné, kdy se jednotlivá písmena ve slovu musí vzájemně propojit. K jeho zvládnutí je potřeba uvolněné ruky a kruhový pohyb. Ruka dítěte se z papíru se navíc nezvedá a je potřeba držet její kolmý sklon.

Comenia Script má jiný výchozí vzor, kterým je středověké karolinské písmo, renesanční italika a humanistická kurziva. Tyto formy písma odlišuje od písma barokního zejména nenavazování jednotlivých písmem ve slově, tedy i absence kliček a kurdlinek. Je také bližší naší tištěné podobě písma. Ruka dítěte se u něj často neuvolní a dětem se některá písmenka mohou snadno plést (nejčastěji b a d)

Comenia Script takto narušuje normu zápisu naprosto zásadně. Dítěti je dána sice větší volnost jakou formou se naučí psát, a výhody to nese snad pro některé menšiny jako jsou leváci a dysgrafici, kteří si jej často chválí. U většiny dětí jsou výhody této inovace velmi sporné a doposud nepotvrzené.

 

K čemu je dobré psací písmo?

 

Proti plošnému zrušení psaného vázaného písma se ozvalo naštěstí dosti kritických hlasů, a to zejména ze strany pedagogů, grafologů, ale i rodičů samotných, kterým se nezdál fakt, že děti se budou učit psát úplně jinak. O to, jaké má klasické vázané písmo výhody, se vede debata ještě dnes. Zmiňme si alespoň ty základní argumenty.

V první řadě je to otázka zvyku a tradice. Vázané psané písmo se učili ještě starší sourozenci dnešních prvňáků, nemluvě o generaci jejich rodičů. Z toho vyplývá i obava, že děti se nenaučí přečíst texty, které byly psány vázaným psacím písmem.

Další důležité varování přišlo i ze strany psychologů a grafologů. Ti poukazují na ten fakt, že psaní není jen vnějšková záležitost, ale má i vliv na formování naší psychiky a zejména toho, jak efektivně si propojujeme významy slov a informací. Psací písmo totiž nutí dítě propojovat slova do jednoho celku, tiskací nikoliv.

Součástí výhody psacího písma je i dodržování správného pořadí písmen ve slovech a také kompaktnost zápisu jednotlivých slov. Dítě se také snáze naučí udržet zápis slova v rovině. Tento zápis je vhodnější i pro učení slabik.

Bohužel není pravdou, že dítě se psacímu písmu snadno někdy doučí. Naopak není problém přejít na tiskací písmo ve vyšším věku, kdy se některým z nás změní rukopis.

Asi největší nevýhodou tiskacího písma je zrcadlová podobnost písmen b a d, a poté p a q. V psacím písmu jsou formy těchto písmem velmi odlišné a děti s nimi nemají potíže.

 

Co s tím?

 

Dítě nemusí psát krasopisem, ale není ideální, aby škrábalo jako kocour. Přizpůsobování norem a standardů tomu, aby se dětem psaní co nejvíce usnadnilo nemusí mít vždy pozitivní dopad. To, co propásne dítě v první třídě, nelze již tak snadno dohnat.

Pokud máte obavy, že se vaše dítě psanému vázanému písmu ve škole nenaučí, zkuste jej přihlásit do Popula Junior. My jej to rádi doučíme!