Jak se učit lépe a rychlejiDlouhodobé učení a příprava na obtížné zkoušky umí člověka pořádně vysílit. Rostoucí stres snižuje kvalitu přípravy, dělá ze studia nepříjemnou zkušenost a ve výsledku jej umí i úplně znechutit.

To platí nejen pro starší studenty středních a vysokých škol, ale i žáky škol základních. Mnohé z nich čeká první taková zkouška již v dubnu, když se budou chystat na přijímací zkoušky na střední školu s pověstnými CERMAT testy z matematiky a češtiny.

 

Proč se nikomu do učení nechce?

Na vině je stres. Ten se objevuje, když jsme pod tlakem a musíme pracovat více, než jsme zvyklí, včetně představy nejistého výsledku či nepříjemných zkušeností, které se zkouškami a písemkami velmi úzce souvisí.

V první řadě je potřeba si říct, že stresu jako takového se nikdy úplně nezbavíme. Také neexistují zázračné metody, díky nimž by nám látka sama natekla do hlavy.

Jednoduše mít trému, něco nestíhat nebo neumět na zkoušení úplně vše, je úplně běžné a normální. Existují ovšem metody a postupy, jak si studium o něco málo zjednodušit, snížit vypětí a v dlouhodobém horizontu si vytvořit i lepší studijní návyky, schopnost si pamatovat a orientovat se v látce.

 

Vytvořte si vhodný studijní prostor

Zní vám to jako banalita a klišé? Tak si to připomeňte, až budete marně hledat školní sešity nebo výpisky, které leží pod hromadami nepořádku, jež se vám během dnů biflování nahromadil.

Tedy ještě jednou – udělat si prostor ke studiu je úplný základ úspěšného samostudia.

Důležitým krokem přípravy studijního pokoje, je odstranění všeho, co nebudete k učení potřebovat. Nemusíte ale hned vše vyhazovat, přeskupení věcí a nábytku může být jen dočasné. Mnohdy pomůže třeba si jen přesunout stůl na místo, kde jej běžně nemíváte , ale víte, že se vám zrovna zde bude lépe učit (třeba doprostřed místnosti).

Po pár dnech se ale i ten nejpohodlnější a nejpříjemnější prostor změní ve zlatou klec a je potřeba se přesunout někam jinam. Nejlepší řešení je jít se projít, učit se venku nebo si najít knihovnu či studovnu. Ve chvílích největší ponorky, můžete odjet třeba i na chatu nebo k babičce na venkov, kde vás příjemné prostředí přivede na jiné myšlenky a stres to zmírní.

 

Udělejte si studijní plán

Druhou fází vytváření si studijního prostoru je udělat si systém ve svých poznámkách. Kolik na to máte času? A kolik se toho potřebujete ještě naučit?

Ještě než nastane studijní šílenství, vyplatí se udělat si v klidu reálný plán, jak to vše stihnout prostudovat. Hezkou metodou jsou např. myšlenkové mapy, které pomocí plánování do bublin propojených šipkami strukturují priority a průběh studia. Myšlenkové mapy je potřeba kreslit ručně a ideálně i barevně a hravě, nikoliv jen schematicky. Jejich výhodou je, že se vám otisknou do paměti a stanou se intuitivním průvodcem např. během stresujících dní domácího samostudia.

 

A z čeho se budete učit?

Chtělo by se říct z učebnic, ale pravda není tak snadná. Když se dny začnou krátit a zkoušení se nebezpečně blíží, není již na četbu obsáhlých knih čas, a je potřeba mít po ruce stručné výtahy s hesly. Základem tohoto studia jsou tedy vlastní sešity nebo nějaké psané poznámky. Jejich finální verzí bývá pouhý seznam jmen a termínů, které poté student bifluje až do zemdlení.

 

Trénujte paměť

Aby se situace pocuchaných nervů a bezesných nocí neopakovaly, nebo se opakovaly o něco méně, je dobré ve chvílích volna a klidu trénovat paměť. Výhodou těchto cvičení je to, že netrvají dlouho a lze je dělat např. v momentech lelkování. Déle ovšem trvá je správně pochopit a naučit se s nimi pracovat.

Asi nejpřirozenější formou, jak trénovat mysl a paměť, je četba knih. Dnešní doba zkratek knihám moc nepřeje a na dětském soustředění je to znát. Četba knih vyžaduje i vysoké porozumění textu, schopnost udržet kontinuitu děje, vytrvalost a houževnatost.

Pokud ovšem hledáte zázračné triky na paměť, pak jsou tu třeba paměťové paláce. Tato metoda pracuje se silou imaginace a slovních a obrazových asociací, které nemusí fungovat racionálně. Člověk si v mysli vybaví známé místo, které má dobře prochozené (např. cesta do školy nebo do práce) a fixuje si v něm několik předmětů nebo detailů. K nim poté přiřazuje slova, která si potřebuje zapamatovat a dává je do souvislostí (např. na lavičce, která je na cestě do školy, si představí onu věc, kterou si potřebuje zapamatovat). Tato metoda je poté vhodná k memorování dlouhých seznamů jmen.

 

Co za odměnu?

Je to asi také klišé, ale nejde o život. Když stres eskaluje a není možné jej utišit, věnujte se na chvíli něčemu jinému, co vás baví. Zkuste si představit, jak skvělé to bude ihned poté, jak písemku napíšete a zkuste to prostě nějak přežít.

V případě dotazů nás neváhejte kontaktovat na telefonním čísle 777 050 205