Na známkách (ne)záleží!

Jak dopadla ta matika? Jaký ti vychází průměr z češtiny? Jaké bude vysvědčení? Podobné otázky asi nejsou zrovna z kategorie nejoriginálnějších, ale ke škole již téměř neodmyslitelně patří. Neméně časté jsou také diskuse o tom, zda mají školní známky skutečně takovou důležitost a váhu, která se jim mnohdy přisuzuje, anebo zda by měly být v popředí zájmu učitelů, žáků a jejich rodičů v souvislosti se školní docházkou zcela jiné hodnoty a kritéria.

 

Argumenty pro známky

Na jednu stranu školní známky jistý význam a vypovídací hodnotu mají. S hodnocením, ačkoliv třeba v úplně jiné formě, jsme konfrontováni v podstatě celý život a pro děti je tak školní stupnice přípravou na reálný život, kdy budou později jako dospělí lidé například v zaměstnání také ohodnoceni dle určitých měřítek, s nimiž nemusí být vždy vnitřně ztotožněni, stejně jako se nám někdy jeví jako nespravedlivá konkrétní známka, již jsme z písemky nebo zkoušení dostali.

Zastánci známkování často také zmiňují mezi hlavními výhodami školní škály, tak jak ji všichni důvěrně známe, její standardizovanou a srozumitelnou podobu. Jde tedy o jakousi rychlou informaci od učitele směrem k žákovi či studentovi. Naproti tomu u slovního hodnocení, které některé školy před klasickým známkováním upřednostňují, hrozí nejednoznačné a alibistické věty, z nichž nemusí být žáci a rodiče úplně moudří.

Také je třeba zmínit, že školní známky podporují zdravou soutěživost a plní motivační funkci. Konkrétní cíle se samozřejmě mohou lišit dle konkrétních žáků. Někdo chce být nejlepším ve třídě, jiný takzvaně 'jede na vyznamenání', někdo chce mít vysvědčení bez čtyřek a pro někoho může být nedostatečná na pololetním vysvědčení tím pravým impulsem 'jít do sebe'. Pro děti také může být vítanou motivací vidina slíbené odměny za konkrétní prospěch ve škole.

 

Argumenty proti známkám

Známkování skrze notoricky známou stupnici lze však samozřejmě na druhou stranu mnohé vytknout. V první řadě je nevýhodou hojně kritizovaný efekt 'učení pro známky'. To znamená, že jsou žáci a studenti primárně vedeni k tomu, aby dostali dobrou známku a nikoliv k tomu, aby se dozvěděli něco nového nebo aby rozvíjeli přirozenou zvídavost, která je tak vlastní a typická pro menší děti, které ještě do školy nechodí.

Pro mnohé žáky je také hrozba toho, že dostanou špatnou známku, ačkoliv se třeba na danou zkoušku svědomitě a pečlivě připravovali, zdrojem neúměrného stresu. Těžko si pak dítě vytvoří k formálnímu vzdělávání pozitivní vztah, pokud chodí dennodenně do školy s nechutí, obavami a celkově nepříjemnými pocity. Dá se řici, že učitel je veden k tomu, aby horší známkou trestal za chybu, přičemž chybování je nedílnou součástí procesu učení.

Navíc, známkování nikdy nebude úplně objektivním měřítkem ohodnocení práce žáka či studenta. Většina z nás by asi nalezla u sebe či svého dítěte příklad toho, kdy jednička z daného předmětu udělená konkrétním učitelem má zcela jinou hodnotu, než stejná známka u jiného kantora. Názorně je odlišný metr jednotlivých učitelů vidět například při přestupu na jinou školu.

 

Naše škola neznámkuje, ale pomáhá

Co myslíte vy? Jsou známky spíše zbytečným a přežitým elementem, anebo užitečným a nezastupitelným způsobem hodnocením žákovy práce? Ať už se přikláníme na jednu či druhou stranu, faktem zůstává, že druhé pololetí se nám brzy přehoupne do své druhé poloviny a to je ten nejvhodnější čas začít pracovat na tom, aby na konci roku panovala spokojenost. Nejen se známkami, ale hlavně s tím, jakého pokroku jste vy nebo vaše dítě ve škole dosáhli. Anebo v ideálním případě, aby se z neoblíbeného předmětu stal předmět docela pohodový. Všichni naši lektoři v Praze, Brně a Olomouci jsou připraveni k tomu svým nadšením, přístupem a odbornými znalostmi maximálně přispět. 

 

do konce pololetí
zbývá
1
0
3
dní

Potřebujete poradit?

Kontaktujte nás na

777 05 02 05

nebo nám napište na

info@skolapopulo.cz